Jak se stát manažerem: cesta od specialisty k vedení týmu

Přechod ze specialisty na manažera je jedna z nejtěžších kariérních změn – místo vlastní práce najednou zodpovídáte za výsledky druhých. Tento článek popisuje, co manažerská role obnáší, jak se na první vedoucí pozici dostat a jaké dovednosti a vzdělávání pomáhají v ní obstát.

Co manažer skutečně dělá

Kdo se ptá, co je manažer, často si představí spíš pozici v hierarchii než konkrétní činnost. Ve skutečnosti je práce manažera hlavně o rozhodování, plánování, delegování úkolů a odpovědnosti za výsledek, který vzniká prací celého týmu – ne jen o tom, mít v popisu práce slovo vedoucí. Dobrý manažer stanovuje cíle, rozděluje práci podle silných stránek lidí, sleduje výsledky a řeší problémy dřív, než naroste do krize.

Podle oboru a velikosti firmy se role manažera dost liší. Provozní manažer řeší denní chod pobočky nebo výroby, manažer skladu logistiku a organizaci lidí ve skladu, zatímco krizový nebo interim manažer nastupuje na omezenou dobu, aby vyřešil konkrétní naléhavý problém ve firmě. Společné mají to, že manažer je zodpovědný za výsledek, který sám fyzicky nevytváří – vytváří ho tým, který vede.

Vedle přímého řízení lidí patří k práci manažera i komunikace směrem nahoru – reportování výsledků vlastnímu nadřízenému, zdůvodňování rozhodnutí a obhajování potřeb týmu, ať jde o rozpočet, nové lidi nebo změnu procesu. Manažer je tak často mostem mezi tím, co se reálně děje na úrovni týmu, a tím, co potřebuje slyšet vedení firmy.

Jak vypadá první manažerská role

K první manažerské pozici se lidé nejčastěji dostávají povýšením v rámci vlastního oboru – zkušený specialista, obchodník nebo technik postupně převezme vedení menšího týmu, ve kterém dřív sám pracoval jako řadový člen. Tahle cesta má výhodu v tom, že nový manažer rozumí oboru, ale zároveň přináší past: bývalí kolegové se najednou stávají podřízenými a je potřeba nastavit jiný typ vztahu.

Méně obvyklá, ale reálná cesta je přechod z jiné firmy nebo oboru rovnou do manažerské role, obvykle u menších týmů nebo specializovaných rolí, jako je energetický manažer nebo manažer bezpečnosti. Tady se zase víc počítá s tím, že nová osoba přináší zkušenost s řízením, i když obor musí dohnat.

V prvních měsících v roli je běžné, že se nový manažer soustředí hlavně na to, aby si vybudoval důvěru týmu – tedy aby prokázal, že rozhoduje spravedlivě, stojí si za svým slovem a je ochotný řešit problémy, ne jen delegovat. Tahle fáze je klíčová i pro to, jak se k novému vedoucímu chová zbytek firmy, protože pověst manažera se v organizaci šíří rychle.

Jaké dovednosti manažerská role vyžaduje

Odborné znalosti oboru samy o sobě manažera nedělají. Klíčové jsou dovednosti spojené s prací s lidmi a organizací práce.

• Delegování – schopnost předat úkol i odpovědnost, ne jen práci
• Komunikace a zpětná vazba, včetně té nepříjemné
• Plánování a stanovování priorit pro tým, ne jen pro sebe
• Základní orientace v číslech – rozpočet, náklady, výkonnost
• Zvládání konfliktů a rozhodování v nejistotě

Tyto dovednosti se dají rozvíjet krátkými manažerskými kurzy zaměřenými na konkrétní téma, například vedení lidí nebo delegování. Kdo chce dovednosti posílit systematicky a zároveň se posunout na vyšší manažerskou úroveň, často zvažuje i studium typu MBA – vysvětlení, co tento titul znamená a pro koho se hodí, najdete v samostatném článku.

Vedle formálních kurzů se manažerské dovednosti dají cvičit i neformálně – zastupováním nadřízeného během jeho absence, vedením menšího projektu s vlastní odpovědností nebo mentoringem od zkušenějšího kolegy. Tyto příležitosti bývají často dostupné dřív, než člověk získá formální manažerský titul v popisu práce, a jsou dobrým způsobem, jak si roli vyzkoušet nanečisto.

Nejčastější chyby nováčků ve vedení

Nejtypičtější chybou je, že nový manažer se dál chová jako specialista – práci za tým raději udělá sám, protože to umí rychleji a lépe, než aby ji naučil delegovat. Krátkodobě to funguje, dlouhodobě to vede k vyhoření manažera a k týmu, který se nerozvíjí, protože nemá prostor dělat věci samostatně a chybovat.

Další běžnou chybou je nedostatečná nebo naopak příliš častá kontrola – buď manažer lidem nedá zpětnou vazbu a problémy se řeší pozdě, nebo naopak kontroluje každý detail a tím podkopává důvěru týmu. Chybou bývá i to, že nový manažer neumí přiznat, že se s bývalými kolegy změnil vztah, a snaží se s nimi zůstat kamarád za každou cenu, což pak komplikuje nepříjemná rozhodnutí.

Poslední typickou chybou je podcenění vlastní časové kapacity – nový manažer si k manažerským povinnostem často přidává i práci, kterou dřív dělal jako specialista, a rychle se dostane do situace, kdy nestíhá ani jedno pořádně. Zdravější přístup je otevřeně přiznat, které specializované úkoly už jako manažer nemůže dál plně zastávat, a předat je dál.

Jak se manažerské dovednosti dají dál rozvíjet

Vedle praxe a zpětné vazby od nadřízeného pomáhá i formální vzdělávání. Kratší manažerské kurzy se hodí na konkrétní dovednost, zatímco komplexnější programy typu MBA rozvíjejí manažerské myšlení v širším záběru – od financí přes strategii až po vedení lidí. Než se do takového studia pustíte, má smysl si ujasnit, co od něj čekáte – pomůže s tím článek jak vybrat MBA program.

Cena takového studia se pohybuje řádově v desítkách až stovkách tisíc korun podle školy a formy, orientační přehled nabízí článek o ceně MBA. Je ale potřeba počítat i s tím, jak studium při zaměstnání ovlivní volný čas – tomu se věnuje článek o dálkovém studiu.

Než se do delšího vzdělávacího programu pustíte, má smysl si i s vlastním nadřízeným probrat, jestli firma podobný rozvoj podporuje – ať jde o finanční příspěvek, uvolnění na výuku, nebo jen ochotu přizpůsobit pracovní vytížení. Tato podpora bývá velkým rozdílem v tom, jak náročné je studium zvládnout bez zbytečného stresu.

Kam manažerská kariéra může vést dál

Z první vedoucí pozice, obvykle nad menším týmem, cesta typicky pokračuje k vedení většího úseku nebo více týmů a odtud dál k roli ředitele nebo členu vedení firmy. Podobný vzorec platí napříč obory – ať jde o obchodního manažera, HR manažera nebo projektového manažera, princip postupu od vedení lidí k vedení organizace zůstává podobný.

Kolik si na jednotlivých úrovních manažeři vydělávají, popisuje obecně přehled platů manažerů v Česku. Kdo zvažuje, jestli se manažerské vzdělání typu MBA na platu skutečně projeví, najde odpověď v článku plat po MBA.

Ne každý zkušený specialista přitom musí manažerskou kariéru chtít – řízení lidí je jiná disciplína než odbornost samotná a někomu vyhovuje víc zůstat expertem na konkrétní oblast a růst v ceně na trhu díky prohlubující se specializaci, ne díky vedení týmu. Obojí je legitimní kariérní směr, důležité je vybrat si ten, který odpovídá tomu, co člověka skutečně naplňuje a v čem je dlouhodobě dobrý.

Štítek: Kariéra a plat