Projektový manažer: co dělá, jak se jím stát a kolik vydělá

Projektový manažer odpovídá za to, že se projekt dokončí v termínu, v rozpočtu a s dohodnutým výsledkem – bez ohledu na to, v jakém oboru pracuje. V článku najdete, co náplň práce projektového manažera obvykle obsahuje, jaké dovednosti a certifikace se hodí, jak se do role dostat a kam se dá kariéra dál posunout.

Co dělá projektový manažer

Náplň práce projektového manažera se soustředí kolem jednoho cíle: dovést projekt od zadání k výsledku v dohodnutém termínu, rozpočtu a kvalitě. Konkrétně to obvykle zahrnuje sestavení plánu projektu, rozdělení úkolů mezi členy týmu, sledování průběhu, řešení problémů, které se během realizace objeví, a komunikaci se zadavatelem nebo vedením firmy o stavu projektu.

Důležitou součástí práce je i řízení rizik – tedy předvídání, co by mohlo projekt zpomalit nebo ohrozit, a příprava, jak na to reagovat, ještě než se problém skutečně objeví. Na rozdíl od manažera, který vede lidi dlouhodobě, projektový manažer často odpovídá za výsledek projektu i bez přímé personální pravomoci nad celým týmem.

Součástí práce je i pravidelné reportování – tedy shrnutí toho, v jaké fázi se projekt nachází, jaké milníky se splnily a jaké odchylky od plánu nastaly. Kvalitní report je stručný a konkrétní, obsahuje aktuální stav, hlavní rizika a jasně formulované další kroky, ne jen obecné konstatování, že „vše jde podle plánu“.

Jaké dovednosti a znalosti projektový manažer potřebuje

Kombinace dovedností, kterou role vyžaduje, je širší, než by název pozice napovídal:

• Plánování a organizace – rozdělení projektu na kroky, odhad času a zdrojů potřebných na jejich splnění.
• Komunikace – srozumitelné zadávání úkolů, jednání se zadavatelem a řešení nedorozumění mezi zúčastněnými stranami.
• Řízení rizik – schopnost identifikovat možné problémy dřív, než nastanou, a mít připravený plán B.
• Rozhodování pod tlakem – projekty se zřídka řídí přesně podle plánu, proto je potřeba umět rychle a rozumně rozhodnout při odchylkách.
• Základní znalost metodiky řízení projektů – ať jde o klasické vodopádové řízení, nebo agilní přístupy.

Řada z těchto dovedností spadá pod obecné soft skills, které se dají cíleně trénovat.

K tomu se hodí i základní znalost práce s nástroji pro plánování projektů – od jednoduchých tabulek přes specializovaný software pro sledování úkolů a termínů. Nástroj sám o sobě projekt neuřídí, ale dobře vedená evidence usnadňuje komunikaci s týmem a rychlé odhalení, kde projekt zaostává za plánem.

Jak se stát projektovým manažerem

Do role projektového manažera se lidé nejčastěji dostávají po několika letech praxe na specializované pozici v oboru, ve kterém se projekty realizují – například ve stavebnictví, IT nebo marketingu. Typická cesta vede přes menší koordinační úkoly, které specialista přebírá vedle své odborné práce, a postupný přechod k plnohodnotnému řízení projektů.

Formální vzdělání v oboru managementu pomáhá, ale samo o sobě nestačí – firmy u projektového manažera oceňují především prokázanou schopnost dovést projekt do konce, ne jen diplom. Zájemci bez předchozí praxe v řízení projektů mohou start usnadnit certifikačním kurzem, viz další sekce, nebo doplňkovým vzděláním, jako jsou manažerské kurzy.

Osvědčeným prvním krokem bývá i přihlásit se dobrovolně k vedení menšího interního projektu ve své současné firmě – třeba zavedení nového nástroje v týmu nebo koordinace jednorázové akce. Taková zkušenost, byť v malém měřítku, dá reálný obraz o tom, jak práce projektového manažera vypadá, a zároveň je konkrétním příkladem, který se dá později uvést v životopise nebo na pohovoru.

Certifikace PMP, PRINCE2 a IPMA – k čemu slouží

Certifikace v projektovém řízení potvrzují, že daný člověk zná standardizovaný postup a terminologii řízení projektů, a usnadňují orientaci personalistům při náboru, zejména u větších nebo mezinárodních firem. Mezi nejznámější patří PMP, PRINCE2 a IPMA, které se liší metodikou i tím, na jaký typ projektů a organizací se hodí – podrobné srovnání najdete v článku PMP, PRINCE2, nebo IPMA.

Certifikace je dobré chápat jako doplněk praxe, ne jako náhradu za ni – zkušenost s reálným dovedením projektu do konce má u zaměstnavatelů obvykle větší váhu než samotný certifikát.

Volba konkrétní certifikace se odvíjí i od odvětví a typu firem, ve kterých chcete pracovat – některé obory a organizace preferují jednu metodiku výrazněji než jiné, proto se vyplatí nejprve zjistit, co je v cílovém oboru obvyklé, a certifikaci volit podle toho, ne podle toho, která je zrovna nejvíc propagovaná.

Kolik se dá vydělat jako projektový manažer

Plat projektového manažera se liší podle oboru, náročnosti a rozpočtu vedených projektů, regionu i velikosti firmy – podobně jako u jiných manažerských rolí neexistuje jedno platné číslo. Obecně se pohybuje nad úrovní řadového specialistu v daném oboru a s přibývající zkušeností a náročností vedených projektů roste. Přesnější orientaci dávají pravidelné platové průzkumy, například Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) nebo průzkumy personálních agentur, ne jednotlivé inzeráty.

Velký vliv má i typ projektů, které manažer vede – řízení rozsáhlého mezinárodního projektu s desítkami zapojených lidí a vysokým rozpočtem přináší jinou úroveň odpovědnosti než koordinace jednoho menšího interního projektu, a tomu obvykle odpovídá i rozdíl v ohodnocení. S rostoucí zkušeností a prokázanou schopností zvládat komplexnější projekty proto plat projektového manažera typicky roste rychleji než jen s odpracovanými lety samotnými.

Obecné souvislosti mezi úrovní řízení a výší platu, které platí i pro projektové manažery, popisuje článek plat manažera v Česku.

Kam se dá kariéra projektového manažera posunout dál

Zkušený projektový manažer se obvykle posouvá jedním ze dvou směrů: buď do role programového nebo portfolio manažera, který koordinuje víc projektů najednou a odpovídá za jejich vzájemnou návaznost, nebo do obecnější manažerské pozice s odpovědností za celý úsek či oddělení, kde se hodí i širší leadership dovednosti.

Pro lidi, kteří chtějí kariéru posunout systematičtěji, může být užitečné i téma jak vybrat MBA program – ne jako automatická cesta k vyššímu platu, ale jako způsob, jak doplnit strategické a finanční znalosti nad rámec řízení jednotlivých projektů. Orientační propočet návratnosti takové investice nabízí kalkulačka návratnosti MBA.

Někteří projektoví manažeři se naopak rozhodnou zůstat v odborné rovině a specializovat se na řízení konkrétního typu projektů, například velkých investičních akcí nebo implementací informačních systémů – i to je legitimní kariérní směr, který nemusí vždy vést přes další stupně manažerské hierarchie, ale spíš přes prohlubování odbornosti a reputaci v konkrétní oblasti.

Štítek: Kariéra a plat