Dálkové studium: na vysoké, vyšší i střední škole

„Dálkové studium“ je pojem, který lidé používají pro víc různých věcí, a právě proto se v něm snadno ztratíte. Vysvětlíme, co znamená na vysoké škole, co na střední škole, a jak podle toho najít obor, který skutečně odpovídá tomu, co potřebujete.

Co znamená dálkové studium na vysoké škole

Kdo hledá „dálkové studium“ na vysoké škole, ve skutečnosti hledá to, co zákon o vysokých školách i samotné školy nazývají kombinovaným studiem. Termín dálkové studium se v tomto významu běžně používal dřív a v hovorové řeči přežívá dodnes, ale na aktuálních přihláškách a v systémech škol narazíte na oficiální název kombinované studium. Podrobně jsme kombinovanou formu popsali v článku kombinované studium na vysoké škole: jak funguje.

Princip je stejný, ať mu říkáte dálkové nebo kombinované: střídají se krátká soustředění na škole se samostudiem doma, a titul na konci je totožný s tím, který získá prezenční student stejného oboru.

Proč se název liší škola od školy

Některé školy ve svých interních materiálech nebo v běžné komunikaci se studenty ještě používají výraz dálková forma jako synonymum pro kombinovanou, i když jde formálně o kombinované studium. Při hledání oboru je tedy dobré zkoušet obě varianty názvu, ale rozhodující je vždy popis formy studia na konkrétní stránce oboru, ne jen název v odkazu.

Dálková forma na střední škole je jiná věc

Na střední škole je situace odlišná – tam dálková forma studia skutečně existuje jako samostatná, legislativně ukotvená forma vedle denní, večerní a distanční. Týká se především oborů s výučním listem a nástavbového studia pro dospělé, kteří si chtějí dodělat maturitu nebo se rekvalifikovat na jiný obor. Podrobně se tomuto tématu věnuje článek o dálkovém studiu s maturitou a nástavbě pro dospělé.

Dálková forma na střední škole bývá organizována podobně jako kombinované studium na vysoké – konzultace v určených dnech, mezi nimi samostudium a plnění zadaných úkolů. Délka studia je u dálkové formy obvykle o něco delší než u denní, protože týdenní hodinová dotáž je nižší.

Kdy volit dálkovou střední školu

Dálková forma na střední škole se hodí lidem, kteří už jsou v produktivním věku, potřebují si dodělat nebo změnit kvalifikaci a nemohou se vrátit na denní studium. Typicky jde o rekvalifikaci na jiný učební obor, dodělání maturity po výučním listu nebo rozšíření odbornosti v oboru, který už vykonávají.

Jak najít vhodný obor v dálkové nebo kombinované formě

Hledání oboru začíná u toho, co chcete studovat, ne u formy. Jakmile máte vybraný obor, ověřte na stránkách konkrétní školy nebo fakulty, jestli ho nabízí i mimo prezenční formu, a pod jakým přesným názvem. Fakulty obvykle uvádějí formu studia přímo u popisu oboru v katalogu programů nebo v podmínkách přijímacího řízení.

Mezi obory, které se v kombinované či dálkové formě nabízejí často, patří ekonomické a manažerské programy, pedagogika, sociální práce, právo a část zdravotnických oborů. Příkladem je studium ošetřovatelství pro budoucí zdravotní sestry dálkově, kde je poptávka po flexibilní formě tradičně vysoká vzhledem k tomu, že se do oboru často hlásí lidé už pracující ve zdravotnictví na jiné pozici.

Co dělat, když škola daný obor v kombinované formě nemá

Pokud vysněný obor v kombinované formě nenajdete, existují alternativy, které nevedou k titulu, ale umožňují studovat podobnou látku flexibilně – typicky celoživotní vzdělávání na vysoké škole. U některých programů celoživotního vzdělávání navíc platí, že absolvované kurzy lze později uznat při přijetí do řádného studia, což může zkrátit cestu k titulu.

Kolik obvykle takové studium trvá

Standardní délka bakalářského studia v kombinované formě je stejná jako u prezenční, obvykle tři roky u bakaláře a další dva roky u navazujícího magisterského studia. U dálkové formy na střední škole je situace jiná – nástavbové studium v dálkové formě trvá typicky o rok déle než denní varianta, protože týdenní rozsah výuky je nižší.

Konkrétní délku studia u vybraného oboru najdete v podmínkách přijímacího řízení na webu školy. U kombinované i dálkové formy je také možné studium přerušit, pokud se časová zátěž ukáže jako nezvladatelná – podmínky přerušení stanovuje studijní řád konkrétní školy.

Výhody a nevýhody dálkové formy studia

Hlavní výhodou je možnost sladit studium se zaměstnáním nebo rodinou – ať jde o kombinovanou formu na vysoké škole nebo dálkovou na střední. Nemusíte kvůli studiu opustit práci ani výrazně omezit příjem, což je pro dospělé studenty často rozhodující.

Nevýhodou je menší množství přímého kontaktu s vyučujícími, vyšší nároky na samostudium a v případě střední školy obvykle delší celková doba studia než u denní formy. Někteří studenti také zmiňují, že je těžší udržet motivaci bez pravidelného rytmu týdenní výuky – řešením bývá pevný osobní plán samostudia mezi jednotlivými soustředěními nebo konzultacemi.

Kombinace s online podporou

Řada škol dnes doplňuje dálkovou i kombinovanou formu o prvky distančního studia – nahrávky přednášek, elektronické testy nebo online konzultace. To může samostudium výrazně zjednodušit, rozsah takové podpory se ale mezi školami hodně liší, a proto stojí za to se na ni před přihláškou zeptat.

Co si ověřit před podáním přihlášky

Než se přihlásíte, ověřte si u konkrétní školy tři věci: přesný název formy studia u vybraného oboru, harmonogram soustředění nebo konzultací na první rok a podmínky přijímacího řízení – ty se pro kombinovanou/dálkovou formu někdy liší od prezenční. Podrobný postup podání přihlášky, včetně termínů a poplatku, najdete v článku o přihlášce na vysokou školu.

Vyplatí se také zjistit, jak škola posuzuje docházku na zkoušky a zápočty u kombinované formy, a jestli je nutná osobní přítomnost, nebo je možné část plnit distančně. Konkrétní pravidla se liší škola od školy i fakulta od fakulty.

Kolik takové studium orientačně stojí

Na veřejných vysokých školách je studium v českém jazyce ve standardní délce bez poplatku, bez ohledu na formu – prezenční i kombinovanou. Poplatky se objevují až za studium nad standardní délku nebo u studia v cizím jazyce, a jejich výše se liší škola od školy. Na soukromých vysokých školách je situace jiná – tam se školné platí bez ohledu na formu studia a jeho výše se pohybuje v řádu desítek až stovek tisíc korun za celé studium, konkrétní částku ale stanovuje vždy daná škola.

Kromě školného je dobré počítat i s náklady na dopravu na soustředění, případně na ubytování, pokud škola sídlí daleko od místa bydliště – tyto náklady se u dálkové i kombinované formy sčítají za celou dobu studia a stojí za to je zahrnout do rozhodování stejně jako samotné školné.

Štítek: Průvodce