Studium při zaměstnání: možnosti, formy a jak to zvládnout

Studovat při plném zaměstnání je dnes běžné, jen se v tom snadno ztratíte – kombinované studium, distanční forma, MBA, celoživotní vzdělávání, kurzy i rekvalifikace na úřadu práce jsou různé věci s různými pravidly. V článku je rozlišíme, ukážeme, pro koho se která forma hodí, a shrneme, na co máte jako zaměstnanec nárok.

Co všechno spadá pod studium při zaměstnání

Pojem „studium při zaměstnání“ v praxi kryje několik různých věcí, které je dobré od sebe odlišit, protože každá má jiná pravidla, cíl i cenu:

• Kombinované a distanční vysokoškolské studium – řádné studium vedoucí k akademickému titulu (bakalář, magistr), jen s omezenou přítomností na přednáškách.
• MBA – profesní, nikoli akademický titul, zaměřený na manažerské dovednosti, vždy placený.
• Celoživotní vzdělávání (CŽV) – kurzy na vysoké škole, které nevedou k získání akademického titulu, ale k osvědčení o absolvování.
• Kurzy a certifikace – kratší odborná školení mimo systém vysokých škol, často zaměřená na konkrétní dovednost nebo zkoušku.
• Rekvalifikace – změna nebo doplnění kvalifikace, často ve spojení s úřadem práce.

Nejde o žebříček „co je lepší“, ale o různé nástroje pro různý cíl – klasický titul, manažerský rozvoj, konkrétní dovednost, nebo změnu oboru.

Pro koho se která forma hodí

Kombinované nebo distanční studium se hodí, pokud chcete nebo potřebujete řádný akademický titul (třeba pro kariérní postup, který titul vyžaduje) a jste ochotní studovat déle, obvykle při zachování běžné pracovní doby s výukou v blocích nebo online. Rozdíly mezi oběma formami a to, jak fungují na vysoké, vyšší i střední škole, najdete v článku o dálkovém studiu a v samostatném přehledu kombinovaného studia na vysoké škole.

MBA je vhodné pro lidi s praxí, kteří chtějí rozvíjet manažerské a strategické dovednosti, ne získat akademický titul – shrnutí najdete v článku Co je MBA: titul, studium a pro koho se hodí.

Celoživotní vzdělávání se hodí, pokud chcete rozšířit znalosti v konkrétní oblasti bez závazku dokončit celý studijní program – víc v článku o celoživotním vzdělávání na vysoké škole.

Rekvalifikace je na místě, pokud měníte obor nebo o zaměstnání přišli, případně jím jsou ohroženi – i zaměstnaní lidé ji za určitých podmínek můžou absolvovat, podrobnosti k rekvalifikaci na úřadu práce při zaměstnání je ale vždy třeba ověřit přímo na konkrétním úřadu práce, protože podmínky se odvíjejí od vaší konkrétní situace.

Jak studium při zaměstnání probíhá v praxi

Většina forem studia při zaměstnání počítá s omezenou osobní přítomností – výuka probíhá v sobotních nebo víkendových blocích, večer, nebo zcela online. U MBA a CŽV je běžné, že se harmonogram přizpůsobuje pracujícím lidem výrazně víc než u klasického prezenčního studia.

Konkrétní rozvržení (kolik víkendů za semestr, jak dlouhé online moduly) se liší program od programu a školu od školy – než se přihlásíte, ověřte si harmonogram u konkrétní instituce, ne podle obecné představy o „dálkovém studiu“. Pokud zvažujete konkrétní obor při zaměstnání, mohou vám pomoct i specializované přehledy, například dálkové studium všeobecné a praktické sestry nebo psychologie dálkově.

Práva zaměstnance: studijní volno a co dál

Zákoník práce dává zaměstnanci, který si zvyšuje nebo prohlubuje kvalifikaci, nárok na pracovní volno s náhradou mzdy nebo bez ní, podle konkrétní situace a dohody se zaměstnavatelem. Přesný rozsah studijního volna, na které máte nárok, a postup, jak o něj žádat, popisuje samostatný článek Studijní volno: na kolik dní máte nárok a jak o něj žádat – jde o obecná pravidla, konkrétní nárok ve vaší situaci je vhodné ověřit u personálního oddělení.

Pokud vám zaměstnavatel na studium přispívá, může chtít podepsat kvalifikační dohodu, která vás zavazuje u něj po studiu určitou dobu zůstat. Souhrn toho, co taková dohoda musí obsahovat, najdete v článku Kvalifikační dohoda: co v ní musí být a kdy vás zavazuje.

Výhody a nevýhody studia při zaměstnání

Hlavní výhodou je, že si během studia udržujete příjem a praxi, což u některých programů (typicky MBA) bývá i podmínkou přijetí. Nevýhodou je vyšší zátěž – kombinace práce, studia a osobního života je náročná dlouhodobě, ne jen v jednom náročném týdnu.

Co studium při zaměstnání obvykle přináší

• Zachování příjmu a kariérní kontinuity během studia.
• Praktickou zkušenost, kterou lze rovnou promítat do studia (typické pro MBA).
• Flexibilnější harmonogram než u prezenčního studia.

Co je třeba zvážit předem

• Delší celková doba studia oproti prezenční formě u srovnatelného programu.
• Nutnost sladit studijní povinnosti s pracovní dobou a rodinným životem.
• U placených forem (MBA, CŽV, soukromá škola) i finanční náklady, které je třeba naplánovat – přehled možností najdete v článku Jak financovat studium: splátky, půjčka a další možnosti.

Co si ověřit, než se rozhodnete

Před přihláškou na jakoukoli formu studia při zaměstnání si ověřte tři věci: zda forma studia vede k tomu, co skutečně potřebujete (titul, dovednost, změna oboru), jaký je reálný harmonogram výuky u konkrétního programu, a jak se studium promítne do vašeho rozpočtu a času.

Užitečné je promluvit si o plánech se zaměstnavatelem ještě předtím, než se přihlásíte – zjistíte, zda vám poskytne studijní volno v rozsahu, který studium vyžaduje, případně zda je ochotný se na náklady finančně podílet. Předejdete tak situaci, kdy jste už přihlášeni a teprve pak řešíte, jak studium skloubit s pracovními povinnostmi.

Časté dotazy se týkají i vlivu studia na důchod. Nedokončené studium se do důchodu obecně nezapočítává jako náhradní doba pojištění – započítává se jen řádně dokončené studium, a to jen v rozsahu, který stanovuje zákon o důchodovém pojištění. Jak přesně se studium promítá do výše důchodu, závisí na konkrétní situaci, typu a délce studia, a je to obecná informace, kterou je vhodné si pro vlastní případ ověřit u příslušné správy sociálního zabezpečení.

Pokud po zvážení všech forem dojdete k tomu, že vás zajímá právě MBA, další kroky najdete v článku Jak vybrat MBA program: 9 kritérií, podle kterých se rozhodnout.

Štítek: Průvodce