Celoživotní vzdělávání na vysoké škole: kurzy pro dospělé

Celoživotní vzdělávání je způsob, jak studovat na vysoké škole bez toho, abyste procházeli celým přijímacím řízením na titul. Vysvětlíme, jaké typy kurzů zákon rozlišuje, co dostanete na konci a kdy se dá absolvovaný kurz později uznat při přijetí do řádného studia.

Co je celoživotní vzdělávání na vysoké škole

Celoživotní vzdělávání, běžně zkracované na CŽV, je podle zákona o vysokých školách jedna z činností, kterou vysoké školy mohou vedle řádného studia nabízet. Jde o kurzy určené širší veřejnosti – nemusíte splňovat podmínky přijímacího řízení jako u bakalářského nebo magisterského studia, obvykle stačí přihlásit se a zaplatit poplatek za kurz.

Zásadní rozdíl oproti řádnému studiu je v tom, co na konci dostanete. Účastník CŽV kurzu získává osvědčení o absolvování, ne diplom a ne akademický ani profesní titul – s výjimkou specifických profesních programů, které mají vlastní právní úpravu udělování titulu. Tento rozdíl je dobré mít na paměti při rozhodování, jaký typ vzdělávání vlastně potřebujete.

Kdo si CŽV kurzy nejčastěji vybírá

Účastníky CŽV bývají lidé, kteří chtějí rozšířit odbornost v oboru, který už vykonávají, zájemci o nové téma bez vazby na kariéru, nebo uchazeči, kteří se pomocí přípravného kurzu chystají na přijímací zkoušky do řádného studia.

Jaké typy kurzů celoživotní vzdělávání zahrnuje

Zákon o vysokých školách a praxe škol rozlišují především tři typy CŽV kurzů. Zájmové kurzy jsou určené širokému okruhu zájemců bez nutnosti odborného zázemí – typickým příkladem je univerzita třetího věku, zaměřená hlavně na seniory a vzdělávání bez nároku na uplatnění v dalším studiu.

Profesní kurzy jsou naopak zaměřené na konkrétní odbornou oblast a bývají určené lidem, kteří chtějí rozšířit nebo prohloubit kvalifikaci ve svém oboru – sem spadá i řada MBA a LL.M. programů nabízených v režimu celoživotního vzdělávání. Třetím typem je příprava na přijímací zkoušky, tedy kurz, který má uchazeče připravit na přijímací řízení do bakalářského nebo magisterského studia na dané škole.

Kde se s profesními kurzy CŽV setkáte nejčastěji

Profesní kurzy CŽV se často prolínají s tím, co si lidé představují pod pojmem MBA – ať jde o MBA program realizovaný jako CŽV na veřejné vysoké škole, nebo podobně koncipovaný program jinde. Než se do takového kurzu přihlásíte, stojí za to ověřit si kritéria z článku jak vybrat MBA program.

Pro koho se celoživotní vzdělávání hodí

CŽV se hodí lidem, kteří chtějí získat nebo prohloubit znalosti v konkrétní oblasti, ale nepotřebují k tomu titul – ať jde o profesní rozvoj, osobní zájem, nebo přípravu na budoucí studium. Hodí se i těm, kdo si chtějí vyzkoušet studium na vysoké škole „nanečisto“ dřív, než se rozhodnou pro plné studium v akreditovaném programu.

Nehodí se naopak lidem, kteří potřebují diplom nebo titul pro kariérní postup či splnění kvalifikačních požadavků zaměstnavatele – tam je nutné řádné akreditované studium, ať v prezenční, nebo v kombinované formě.

Srovnání s dálkovým a distančním studiem

Na rozdíl od dálkového (kombinovaného) studia, které vede k titulu, je CŽV svým způsobem jednodušší vstupní branou do vzdělávání na vysoké škole – bez přijímacího řízení, ale i bez formálního uznání v podobě diplomu. Kurzy CŽV bývají také častěji organizované distančně, podobně jako popisujeme v článku o distančním a online studiu.

Jak probíhá zápis a samotný kurz

Přihlášení do CŽV kurzu bývá jednodušší než do řádného studia – obvykle vyplníte přihlášku na webu školy, zaplatíte poplatek za kurz a případně doložíte požadované vzdělání, pokud to daný kurz vyžaduje. Přijímací zkoušky bývají u CŽV výjimkou, ne pravidlem.

Průběh kurzu se liší podle typu – zájmové kurzy typu univerzity třetího věku probíhají obvykle formou přednášek v pravidelných intervalech, profesní kurzy bývají blíže kombinované nebo distanční formě řádného studia, s kombinací přednášek, samostudia a závěrečné práce nebo zkoušky.

Co je na konci kurzu

Po absolvování kurzu dostanete osvědčení o absolvování programu celoživotního vzdělávání. Osvědčení nenahrazuje diplom ani netvoří nárok na akademický titul – je to potvrzení, že jste kurz úspěšně dokončili, a jeho váha při dalším uplatnění závisí na tom, jak ho vnímá konkrétní zaměstnavatel nebo obor.

Uznání kreditů při pozdějším přijetí do řádného studia

Jedna z výhod, kterou CŽV nabízí, je možnost uznání části absolvovaných kurzů, pokud se později přihlásíte a budete přijati do řádného akreditovaného studijního programu na stejné škole. Zákon o vysokých školách tuto možnost umožňuje, konkrétní rozsah a podmínky uznání ale stanovuje studijní a zkušební řád dané vysoké školy nebo fakulty – obecně platí, že se posuzuje obsahová shoda absolvovaného kurzu s předmětem v řádném studiu.

Kdo tedy zvažuje CŽV jako „rozjezd“ před řádným studiem, by si měl u konkrétní školy předem ověřit, jestli a za jakých podmínek takové uznání kreditů poskytuje – ne každá škola a ne každý kurz tuto možnost automaticky nabízí.

Kam se obrátit s dotazem

Informace o konkrétních podmínkách uznávání kreditů z CŽV podává studijní oddělení příslušné fakulty. Jde o otázku, kterou je vždy potřeba řešit individuálně podle konkrétní školy a programu, obecné odpovědi zde nahradí jen orientaci v tom, na co se ptát.

Co si ověřit, než se do CŽV kurzu přihlásíte

Především si ověřte, co přesně po skončení kurzu dostanete – osvědčení, certifikát, nebo v případě specifických profesních programů titul podle vlastní úpravy programu. Dále zjistěte, jaký je orientační rozsah poplatku za kurz – u CŽV se ceny pohybují od nižších částek u krátkých zájmových kurzů až po desítky až stovky tisíc korun u delších profesních programů typu MBA, konkrétní částku ale sdělí až daná škola.

Zjistěte také, jestli má kurz nějakou formu akreditace nebo garance kvality, a pokud plánujete kurz později využít pro uznání kreditů v řádném studiu, ověřte si tuto možnost přímo u školy před přihlášením, ne až po jeho skončení. Pro srovnání nákladů a přínosu profesního vzdělávání typu MBA může pomoct i kalkulačka návratnosti MBA nebo přehled orientačních cen v článku kolik stojí MBA.

Rozdíl mezi osvědčením a diplomem v praxi

Pro zaměstnavatele může být osvědčení z celoživotního vzdělávání cenným důkazem, že jste se danou oblastí systematicky zabývali, ale právně nemá stejnou váhu jako diplom z akreditovaného studia. U pozic, kde zaměstnavatel výslovně vyžaduje vysokoškolský titul jako kvalifikační předpoklad, osvědčení z CŽV tento požadavek nenahradí. Naopak u pozic, kde jde především o prokázání konkrétních odborných znalostí, může osvědčení z kvalitního profesního kurzu fungovat jako srovnatelně silný argument v životopise.

Před přihlášením se také vyplatí zjistit, jakým způsobem škola kurz vyučuje – zda převažuje osobní výuka, distanční forma, nebo jejich kombinace, a jak dlouho celý program trvá. U delších profesních programů je vhodné se předem zeptat i na to, jaké výstupy se od účastníků na konci vyžadují, tedy jestli jde o test, esej nebo obhajobu závěrečné práce, protože se to promítá do celkové časové zátěže během studia.

Štítek: Průvodce