Jak financovat studium: splátky, půjčka a další možnosti

Školné za soukromou školu nebo MBA nemusíte platit najednou z vlastní kapsy. V článku procházíme hlavní možnosti financování studia – splátky přímo u školy, příspěvek zaměstnavatele, úvěr i stipendium – a ukazujeme, jak si spočítat, kdy se investice do vzdělání reálně vrátí.

Kolik reálně potřebujete financovat

Než začnete řešit, odkud peníze na studium vezmete, je dobré mít jasno v tom, kolik skutečně potřebujete. U soukromé vysoké školy nebo MBA programu jde řádově o desítky až stovky tisíc korun za celé studium, konkrétní částka se ale liší podle školy, formy a délky programu – přesné číslo najdete vždy jen u konkrétní nabídky, na kterou se díváte, ne v obecném přehledu.

Do rozpočtu se vyplatí zahrnout i to, co bývá mimo školné – materiály, případné výjezdy, nebo omezení příjmu, pokud budete během studia méně pracovat. Přehled toho, kolik stojí MBA a co je v ceně, vám pomůže si udělat lepší odhad celkové částky, kterou budete financovat.

Užitečné je rozpočet rozdělit na jistou a nejistou část. Jistou částí je školné a povinné poplatky, které znáte předem z nabídky školy. Nejistou částí jsou náklady, které se mohou v průběhu studia měnit – například pokud budete muset omezit počet odpracovaných hodin, nebo pokud studium bude trvat déle, než jste původně plánovali. Na nejistou část je rozumné mít rezervu, ne počítat jen s minimální variantou.

Splátky přímo u školy

Řada škol umožňuje rozložit školné na splátky po dobu studia, místo jedné platby na začátku. Jde často o nejlevnější variantu financování, protože školy si za rozložení platby obvykle neúčtují úrok srovnatelný s bankovním úvěrem – přesné podmínky (počet splátek, případné poplatky za pozdní platbu) je ale třeba ověřit přímo u konkrétní školy, liší se instituce od instituce.

Splátkový kalendář u školy má i tu výhodu, že platíte postupně podle toho, jak studium probíhá, a v případě předčasného ukončení studia obvykle přestáváte platit další splátky – na rozdíl od úvěru, kde dluh vůči bance trvá bez ohledu na to, jak studium dopadne.

Při sjednávání splátek u školy se vyplatí věnovat čas i detailům, které se snadno přehlédnou – zda se splátky odvíjejí od akademického roku, nebo od kalendářních měsíců, a co se stane, pokud jednu splátku zaplatíte pozdě z důvodu, který nemůžete ovlivnit, například kvůli zpoždění výplaty. Tyto podmínky bývají uvedené ve smlouvě se školou, ne v obecném ceníku, takže je dobré si smlouvu přečíst celou, ne jen sekci s výší školného.

Příspěvek zaměstnavatele

Pokud vám zaměstnavatel na studium přispívá nebo ho platí celé, jde o nejvýhodnější formu financování – nejde o půjčku, kterou musíte splácet, ale o benefit. Firma za to obvykle požaduje protislužbu v podobě závazku zůstat u ní určitou dobu, k čemuž slouží kvalifikační dohoda. Než na příspěvek přistoupíte, porovnejte si výhodu zaplaceného studia s délkou závazku, který podepisujete.

Pokud zaměstnavatel na vzdělání ještě nepřispívá, ale rádi byste ho o to požádali, projděte si tipy v článku Jak přesvědčit zaměstnavatele, aby vám zaplatil MBA – řada argumentů platí i pro jiné typy studia při zaměstnání.

Úvěr na studium a na co si dát pozor

Pokud musíte část nebo celé školné financovat úvěrem, posuzujte ho jako jakýkoli jiný spotřebitelský úvěr. Klíčové je RPSN (roční procentní sazba nákladů), ne jen výše měsíční splátky – dva úvěry se stejnou splátkou mohou mít velmi odlišné celkové náklady podle délky splácení a poplatků.

Na co se ptát před podpisem úvěrové smlouvy

• Jaké je RPSN a jak se liší od nominální úrokové sazby.
• Zda je možné úvěr splatit dřív bez sankce, pokud se vaše finanční situace zlepší.
• Co se stane, pokud během studia dočasně přijdete o příjem – zda existuje možnost odkladu splátek.
• Zda si účel úvěru (studium) promítá do nabízené sazby, nebo jde o běžný neúčelový úvěr bez rozdílu.

Zvažte také, zda nemá smysl kombinovat menší úvěr s vlastními úsporami nebo s stipendiem, pokud na něj máte nárok – snížíte tak celkovou vypůjčenou částku i náklady na úroky.

Úspory, stipendia a daňové úlevy jako doplněk

Vlastní úspory jsou nejlevnější formou financování, protože nenesou žádný úrok ani závazek vůči třetí straně. Pokud úspory na celé studium nestačí, mají smysl jako doplnění jiného zdroje, třeba částečného úvěru nebo splátek u školy.

Stipendium může snížit náklady, zejména na veřejné vysoké škole, ale u placeného studia typu MBA jde spíš o výjimku než o pravidlo – víc v článku o stipendiích na vysoké škole a studium v zahraničí. Podobně může pomoct i odpočet školného na daních, který snižuje efektivní náklady studia, ale řeší se až po zaplacení, ne jako zdroj financování dopředu. Jde o obecné informace, konkrétní daňový dopad své situace ověřte s daňovým poradcem.

Rozumná strategie bývá poskládat financování z několika menších zdrojů místo jednoho velkého úvěru. Pokud máte například část nákladů kryté vlastními úsporami, část příspěvkem zaměstnavatele a jen zbytek dofinancujete úvěrem, celkové úroky, které zaplatíte, budou nižší, než kdybyste si půjčili na celou částku najednou. Tento postup navíc snižuje riziko, pokud by se vaše finanční situace v průběhu studia změnila.

Kdy se dluh na vzdělání vyplatí

Půjčit si na vzdělání dává smysl, pokud očekávaný přínos (vyšší plat, lepší pozice, nové pracovní příležitosti) v přiměřeném čase převýší celkové náklady na studium včetně úroků z úvěru. Neplatí to automaticky u každého programu a každého oboru – rozhoduje konkrétní situace, obor a to, co od studia očekáváte.

Než se rozhodnete, kolik si půjčit, spočítejte si orientační návratnost investice pomocí kalkulačky návratnosti MBA – pomůže vám porovnat celkové náklady (včetně úroků, pokud část financujete úvěrem) s očekávaným přínosem, ne jen se rozhodnout podle toho, zda splátku aktuálně ufinancujete.

Vždy zvažte i variantu, že do studia nepůjdete vůbec, nebo že zvolíte levnější alternativu – ne každé studium se každému vyplatí, a rozumné rozhodnutí zahrnuje i možnost řešení odložit nebo zvolit jinak.

Dobrým vodítkem je i to, jak dlouho po dokončení studia počítáte se splácením úvěru. Pokud by splácení mělo trvat déle, než jak dlouho plánujete v oboru, pro který se vzděláváte, zůstat, riziko investice roste – v takovém případě je rozumné buď snížit vypůjčenou částku, nebo si najít doplňkový zdroj financování, třeba částečný příspěvek zaměstnavatele nebo stipendium, a snížit tak podíl dluhu na celkovém rozpočtu studia.

Štítek: Cena a financování