Studijní volno: na kolik dní máte nárok a jak o něj žádat

Studijní volno je pracovní volno, na které máte nárok při zvyšování kvalifikace se souhlasem zaměstnavatele. V článku najdete, kdy je placené a kdy ne, jak dlouhé podle zákoníku práce bývá, jak o něj požádat a co dělat, když vám ho zaměstnavatel neschválí.

Co je studijní volno a kdo na něj má nárok

Studijní volno je pracovní volno, které zákoník práce přiznává zaměstnanci při zvyšování kvalifikace. Aby vznikl nárok na placené volno, musí studium probíhat se souhlasem zaměstnavatele a být v jeho zájmu – tedy souvisí s náplní práce nebo s předpokládaným rozvojem zaměstnance u firmy. Typicky se souhlas zaměstnavatele formalizuje kvalifikační dohodou.

Pokud studujete z vlastní iniciativy obor, který se zaměstnavatelovy činnosti nedotýká, nárok na placené studijní volno podle zákoníku práce nevzniká. V takovém případě je možné se s firmou dohodnout na neplaceném volnu, nebo si volno nahradit dovolenou.

Studijní volno se týká celé řady forem dalšího vzdělávání, ne jen MBA – od studia při zaměstnání na vysoké škole až po odborné zkoušky a certifikace. Principy zákoníku práce jsou pro všechny tyto situace stejné, liší se jen konkrétní rozsah volna podle typu studijní povinnosti.

Co budete potřebovat, než o volno požádáte

Než zažádáte, připravte si podklady, které žádost podpoří a usnadní schválení:

• Potvrzení školy o termínu zkoušky, obhajoby nebo jiné studijní povinnosti, na kterou volno potřebujete.
• Kvalifikační dohodu nebo jiný písemný souhlas zaměstnavatele se studiem, pokud ho máte sjednaný – bez něj se nárok na placené volno hůř dokládá.
• Přehled, kolik volna jste už v daném roce čerpali, abyste měli přehled, na kolik dní ještě máte nárok.
• Návrh náhradního řešení práce po dobu vaší nepřítomnosti, což jednání se zaměstnavatelem obvykle zjednoduší.

Pokud kvalifikační dohodu ještě nemáte a studium se zaměstnavatelem plánujete, vyplatí se probrat obě věci najednou – jak financování, tak nárok na volno. Souvislosti mezi oběma tématy popisuje i článek o tom, jak přesvědčit zaměstnavatele, aby vám zaplatil MBA, kde se řeší podobná jednání o podmínkách studia.

Postup krok za krokem

Žádost o studijní volno má obvykle tento sled kroků:

• Zjištění termínu. Jakmile znáte datum zkoušky nebo obhajoby, poznamenejte si ho a ověřte, kolik dní volna na danou povinnost podle zákoníku práce náleží.
• Písemná žádost. Žádost podejte písemně nadřízenému nebo personálnímu oddělení, s uvedením data, důvodu a odkazem na kvalifikační dohodu, pokud existuje.
• Schválení. Zaměstnavatel žádost potvrdí, případně navrhne úpravu termínu podle provozních možností.
• Čerpání volna. Volno čerpáte v dohodnutém termínu, po jeho skončení doložíte potvrzení o absolvování zkoušky, pokud to firma vyžaduje.
• Vyúčtování náhrady mzdy. Pokud jde o placené volno, promítne se do výplaty za daný měsíc jako náhrada mzdy.

Termíny a lhůty, na které si dát pozor

Zákoník práce v § 232 stanovuje konkrétní rozsah pracovního volna s náhradou mzdy podle typu studijní povinnosti – například kratší dobu na běžnou zkoušku a delší na závěrečnou zkoušku nebo na zpracování závěrečné či diplomové práce. Přesný počet dní pro váš konkrétní případ se liší podle typu zkoušky a je vždy dobré si ho ověřit přímo v aktuálním znění zákoníku práce nebo s personálním oddělením, protože se může lišit podle výkladu i podle konkrétní kvalifikační dohody.

Žádost podávejte s dostatečným předstihem – ne až týden před zkouškou. Zaměstnavatel potřebuje čas na zajištění náhrady za vaši nepřítomnost, a pozdní žádost je i nejčastějším důvodem, proč se volno neschválí v požadovaném termínu.

Pokud studujete déle než jeden semestr, počítejte s tím, že si nárok na volno budete uplatňovat opakovaně – u každé dílčí zkoušky i u závěrečné práce zvlášť. Vést si přehled o čerpaných dnech se vyplatí zejména u delších programů, kde se jednotlivé termíny mohou v průběhu roku sčítat. Pomůže i krátká poznámka v kalendáři nebo tabulce, kolik dní jste v daném roce už vyčerpali a na jaký typ povinnosti, ať máte v případě dotazu ze strany personálního oddělení jasný přehled.

Nejčastější chyby při žádosti o studijní volno

Než žádost podáte, vyhněte se běžným chybám:

• Žádost se podá bez uvedení konkrétního data zkoušky, což ztěžuje plánování na straně zaměstnavatele.
• Zaměstnanec si plete nárok na placené volno se situací, kdy studium není se zaměstnavatelem sjednáno a v jeho zájmu – v takovém případě nárok na placené volno nevzniká.
• Chybí písemná forma žádosti, což ztěžuje případné pozdější doložení nároku.
• Žádost se podá na poslední chvíli, bez rezervy na schválení a zajištění zástupu.
• Zaměstnanec si neověří, jestli se na jeho konkrétní typ zkoušky vztahuje jiný rozsah volna, než čekal.

Co dělat, když zaměstnavatel volno neschválí

Pokud studujete v zájmu zaměstnavatele a máte sjednanou kvalifikační dohodu, nárok na placené studijní volno v rozsahu podle zákoníku práce vám náleží a zaměstnavatel by ho měl respektovat, byť s ohledem na provozní možnosti může navrhnout jiný konkrétní termín. Pokud jde o spor o samotný nárok, obraťte se na personální oddělení a případně si nechte poradit u odborů nebo právníka.

Když naopak studium nebylo se zaměstnavatelem předem dohodnuto a nárok na placené volno nevzniká, možnostmi zůstává čerpání dovolené, neplacené volno po dohodě, nebo přesun zkoušky na termín mimo pracovní dobu. Než se zaměstnavatelem o financování nebo volnu na studium jednáte poprvé, může se vyplatit připravit si argumenty podobně jako při žádosti o financování – inspiraci najdete v článku jak přesvědčit zaměstnavatele, aby vám zaplatil MBA.

Studijní volno je jen jedna z forem podpory, kterou od zaměstnavatele nebo od státu můžete při studiu získat. Pokud vás zajímá i finanční stránka, podívejte se na přehled stipendií na studium nebo na to, jak funguje odpočet školného a daňové zvýhodnění za vzdělání. Tohle je obecná informace o principu fungování studijního volna, ne právní poradenství – konkrétní rozsah a nárok pro váš případ vždy ověřte u zaměstnavatele nebo v aktuálním znění zákoníku práce.

Štítek: Postupy a přijímačky