Stipendia na vysoké škole a na studium v zahraničí

Stipendium může výrazně snížit náklady na studium, ale jen málokdo ví, kolik druhů existuje a za co se vlastně dává. V článku shrnujeme prospěchová, sociální, ubytovací a doktorská stipendia na vysoké škole, možnosti grantu Erasmus+ na studium nebo jazykový kurz v zahraničí a to, jak se o podporu žádá.

Jaké typy stipendií na vysoké škole existují

Stipendium na vysoké škole není jedna věc, ale skupina různých podpor s odlišnými podmínkami. Nejčastěji se setkáte s těmito typy:

• Prospěchové stipendium – za dobré studijní výsledky, obvykle za předchozí ročník nebo semestr, výše i hranice pro nárok se liší podle konkrétní fakulty.
• Sociální stipendium – pro studenty z rodin s nižším příjmem, nárok se posuzuje podle zákonem stanovených kritérií a dokládá se potvrzením o příjmu.
• Ubytovací stipendium – příspěvek na náklady spojené s ubytováním mimo místo trvalého bydliště, typicky pro studenty dojíždějící z jiného regionu.
• Doktorské stipendium – pravidelná podpora pro studenty doktorského studijního programu, částečně nahrazuje příjem z běžného zaměstnání.
• Mimořádné stipendium – jednorázová podpora za konkrétní mimořádný výkon, reprezentaci školy nebo tíživou životní situaci.

Konkrétní výši, termíny a podmínky u všech typů stanovuje stipendijní řád dané vysoké školy, který se od instituce k instituci liší – přesné částky proto najdete jen na stránkách konkrétní školy, ne obecně.

Kdo má na stipendium nárok a kde o něj žádat

U prospěchového a mimořádného stipendia obvykle iniciativu nemusíte dělat vy – škola je přiznává automaticky na základě výsledků nebo je nominuje fakulta. U sociálního a ubytovacího stipendia je to naopak: musíte podat žádost na studijním oddělení a doložit splnění podmínek (typicky potvrzení o příjmu rodiny nebo o vzdálenosti trvalého bydliště).

Žádosti se podávají v termínech, které si stanovuje každá škola sama – zpravidla jednou až dvakrát za akademický rok. Pokud studujete při zaměstnání a řešíte souběžně i to, na kolik dní studijního volna máte nárok, je praktické si termíny žádostí o stipendium a čerpání volna naplánovat společně, ať vám nic neproklouzne.

Erasmus+ a grant na studium nebo jazykový kurz v zahraničí

Program Erasmus+ umožňuje studentům i zaměstnancům vyjet na studijní pobyt, stáž nebo krátkodobý jazykový kurz do zahraničí s finanční podporou, která částečně kryje náklady na pobyt. Grant se skládá z příspěvku na životní náklady podle cílové země a případně z dalších složek (například na cestu u vzdálenějších destinací).

Otázka, jak často lze žádat o grant pro zaměstnance v rámci Erasmus+ na jazykové vzdělávání, se řeší individuálně podle pravidel konkrétní vysílající instituce a aktuální výzvy programu – limit počtu žádostí za období i to, zda se dá žádat opakovaně, stanovuje mezinárodní oddělení školy nebo firmy, ne jednotné celostátní pravidlo. Pokud program plánujete využít, ověřte si aktuální podmínky přímo u koordinátora Erasmus+ na vaší instituci.

Pro koho se Erasmus+ hodí

• Studenti veřejných i soukromých vysokých škol, které jsou do programu zapojené.
• Zaměstnanci škol a někdy i firem, které mají partnerství umožňující výjezd na vzdělávací nebo jazykový kurz.
• Zájemce o krátkodobý intenzivní jazykový kurz jako přípravu na delší studijní nebo pracovní pobyt.

Stipendia a slevy u studia MBA

Studium MBA funguje jinak než veřejná vysoká škola – jde o placený profesní program, na který se běžný nárokový systém stipendií nevztahuje. Některé školy nabízející MBA program přesto čas od času vypisují vlastní stipendia nebo slevy na školné, typicky pro určité skupiny uchazečů (například absolventy vlastního bakalářského nebo magisterského programu, nebo pro uchazeče z konkrétního oboru). Tyto podmínky se liší školu od školy a mění se v čase, takže je třeba ověřit si je přímo u konkrétního programu, o který se zajímáte.

Než se rozhodnete, jak MBA financovat, má smysl podívat se na celkový přehled toho, kolik stojí MBA a co je v ceně zahrnuto – stipendium nebo sleva na školné je totiž jen jedna z několika možností, jak náklady snížit, další je třeba příspěvek zaměstnavatele.

Nadace a jiné zdroje podpory studia

Kromě stipendií od školy a evropských programů existují i nadace a fondy, které podporují studenty v konkrétních oborech, regionech nebo životních situacích. Podmínky, výše podpory i termíny žádostí se u jednotlivých nadací zásadně liší, a protože jde o soukromé subjekty s vlastními pravidly, nedává smysl uvádět je obecně – vždy je třeba dohledat aktuální výzvu konkrétní nadace, kterou máte na mysli.

Pokud vaše studium financuje nebo spolufinancuje zaměstnavatel, může se to promítnout i do daní – zjistěte si, jak funguje odpočet školného a jak si snížit daně za studium a kurzy, protože kombinace stipendia, příspěvku zaměstnavatele a daňového odpočtu dohromady dokáže náklady na vzdělávání snížit citelně víc, než by dokázal jen jeden z těchto nástrojů.

Při žádosti o podporu z nadačního fondu počítejte s tím, že bývá potřeba doložit motivaci, studijní výsledky nebo popis konkrétního projektu, na který podporu žádáte – jde tedy o časově náročnější přípravu než u standardního školního stipendia. Vyplatí se hledat s dostatečným předstihem, protože termíny uzávěrek u nadací bývají pevné a mimo hlavní výzvu se žádost obvykle nedá podat dodatečně.

Vyplatí se o stipendium žádat?

Administrativa kolem žádosti o stipendium (formuláře, potvrzení o příjmu, termíny) může působit jako zbytečná práce navíc, zvlášť když studujete při plném zaměstnání. Ve většině případů se ale vyplatí – u sociálního nebo ubytovacího stipendia jde o pravidelnou podporu po celé studium, ne o jednorázovou částku, a náklady na její získání jsou v porovnání s tím nízké.

U prospěchového stipendia se navíc často nemusíte o nic aktivně starat, škola ho přiznává automaticky. Vyplatí se ale zkontrolovat u studijního oddělení, zda jste podmínky splnili a zda vám stipendium skutečně bylo přiznáno – administrativní chyby se stávají a nárok se sám o sobě nepřihlásí.

Pokud zvažujete studium, které je nákladnější než běžná vysoká škola, třeba soukromou vysokou školu, porovnejte si dostupné formy podpory ještě před podáním přihlášky – u přihlášky na vysokou školu totiž bývá užitečné vědět, jaké stipendium si budete moct po přijetí nárokovat, a promítnout to do rozhodnutí, kam se hlásit.

Zvažte i to, že podmínky pro přiznání jednotlivých stipendií se v čase mění a liší se i mezi fakultami téže školy – co platilo pro staršího ročníku, nemusí platit pro vás. Nejjistější je proto vždy nahlédnout do aktuálního stipendijního řádu konkrétní fakulty, případně se zeptat přímo studijního oddělení, než si na základě starších informací od spolužáků uděláte vlastní úsudek o tom, na co máte nárok.

Štítek: Cena a financování