Přijímací zkoušky na vysokou školu: jak probíhají a jak se připravit

Přijímací zkoušky na vysokou školu nemají jednu jedinou podobu — liší se fakulta od fakulty a obor od oboru. Tento článek shrnuje nejčastější typy zkoušek, jak se na ně dá připravit a co dělat, pokud se u přijímacího řízení nepodaří.

Co budete potřebovat, než se na zkoušky přihlásíte

Než se začnete připravovat na přijímací zkoušky, ověřte si u konkrétní fakulty přesně, jaký typ zkoušky obor vyžaduje — bez této informace se snadno připravujete na něco jiného, než co vás skutečně čeká. Podmínky přijímacího řízení fakulty zveřejňují na svém webu obvykle v dostatečném předstihu před termínem podání přihlášek.

Dále budete potřebovat vědět, jestli se zkouška skládá z jedné části, nebo kombinuje víc kritérií — třeba písemný test a ústní pohovor, nebo test a hodnocení maturitního vysvědčení. Tato kombinace ovlivňuje, kolik času věnovat které části přípravy, takže si rozložení váhy jednotlivých kritérií ověřte hned na začátku, ne až těsně před zkouškou.

Kde informace najdete

Podmínky přijímacího řízení jsou obvykle zveřejněné přímo na webu fakulty v sekci pro uchazeče, často jako samostatný dokument ke stažení. Pokud tam odpověď nenajdete, má smysl napsat přímo studijnímu oddělení — je to rychlejší a spolehlivější než spoléhat na diskuzní fóra nebo neověřené zdroje.

Postup krok za krokem: typy přijímacích zkoušek

Vlastní testy fakulty jsou nejběžnější formou u oborů s vysokou poptávkou, kde škola potřebuje uchazeče mezi sebou odlišit podrobněji, než umožňuje jen maturitní vysvědčení. Testy bývají zaměřené na předměty relevantní pro daný obor — u technických oborů matematika a fyzika, u ekonomických oborů matematika a všeobecné studijní předpoklady.

Národní srovnávací zkoušky (NSZ), které zajišťuje společnost Scio, jsou standardizované testy, které přijímá řada škol napříč republikou jako alternativu k vlastnímu testu fakulty. Výhodou je, že jeden test můžete použít pro přihlášky na víc škol najednou, pokud je akceptují. Dále se používá hodnocení výsledků maturitní zkoušky, které je běžné u oborů s nižší selektivitou, a talentové zkoušky u uměleckých, sportovních nebo pedagogických oborů zaměřených na praktické dovednosti. U některých oborů, zejména magisterských nebo doktorských, se používá osobní pohovor jako doplněk k písemné části.

Kombinace kritérií je běžná

• Test fakulty + maturitní vysvědčení (váha se liší podle oboru)
• Národní srovnávací zkoušky + motivační dopis
• Talentová zkouška + pohovor u uměleckých a pedagogických oborů

Přesné složení kritérií pro váš obor najdete v podmínkách přijímacího řízení dané fakulty — obecný popis typů zkoušek slouží jen k orientaci, ne jako náhrada za tento dokument.

Termíny a lhůty přijímacích zkoušek

Termíny přijímacích zkoušek se obecně soustřeďují do období jara a začátku léta, tedy po uzávěrce přihlášek, která bývá dřív v roce. Přesné datum stanovuje každá fakulta samostatně a obvykle ho zveřejňuje s dostatečným předstihem, aby se uchazeči mohli připravit a naplánovat si případnou cestu na místo konání.

U Národních srovnávacích zkoušek je harmonogram jiný — Scio nabízí víc termínů v průběhu roku, takže test lze absolvovat i dřív, než se rozhodnete, na které školy se přesně přihlásíte. Výsledky testů fakulty i NSZ škola obvykle zveřejňuje v systému pro uchazeče do několika týdnů po termínu zkoušky.

Co dělat po zveřejnění výsledků

Po zveřejnění výsledků sledujte informační systém školy — obsahuje informaci o vašem pořadí a o tom, jestli jste byli přijati, na pořadovníku, nebo nepřijati. Pokud se ocitnete na pořadovníku, má smysl sledovat, jak se pořadí vyvíjí v následujících týdnech, protože se uvolňují místa po uchazečích, kteří nastoupí jinam.

Jak se na přijímací zkoušky připravit

Nejspolehlivější způsob přípravy jsou testy z minulých let, které řada fakult zveřejňuje přímo na svém webu jako ukázkové nebo skutečné zadání z předchozích ročníků. Práce s reálnými testy vám dá lepší představu o obtížnosti a formátu otázek než obecné přípravné materiály.

Druhou možností jsou přípravné kurzy, které nabízejí jak samy fakulty, tak komerční poskytovatelé. Kurz se vyplatí zejména u oborů s testy specifickými pro danou školu, kde obecná příprava na maturitu nestačí. Zvažte i to, kolik času potřebujete na doplnění látky, kterou jste na střední škole probírali dřív a od té doby jste ji nepoužívali — u lidí, kteří se ke studiu vracejí po letech praxe, to bývá právě matematika nebo cizí jazyk.

Bez přijímacích zkoušek jako alternativa

Pokud vás příprava na náročné přijímací zkoušky odrazuje, zvažte i obory, které přijímají bez přijímacích zkoušek na základě jiných kritérií — přehled najdete v článku vysoká škola bez přijímaček. Než se rozhodnete pro konkrétní fakultu, porovnejte si i nabídku vysokých škol podle regionu, třeba v článku o vysokých školách v Brně.

Nejčastější chyby a co dělat, když se zkouška nepovede

Nejčastější chybou je podcenění testů z minulých let a spoléhání jen na obecnou znalost středoškolské látky. Formát otázek a jejich obtížnost se fakultu od fakulty liší i u zdánlivě podobných oborů, takže obecná příprava bez konkrétního cvičení na daný formát často nestačí. Druhou chybou je nechat přípravu na poslední týdny — zejména u matematiky a cizích jazyků se znalosti obnovují postupně, ne nárazově.

Pokud se přijímací zkouška nepovede, nemusí to znamenat konec šance na daný rok. Ověřte si, jestli fakulta nevypisuje dodatečné kolo přijímacího řízení na obory s nenaplněnou kapacitou, nebo zvažte přihlášku na podobný obor s jiným typem přijímacího řízení. Zvažte i to, jestli by pro váš cíl nedávalo smysl navazující magisterské studium po jiné cestě k bakalářskému titulu — přehled najdete v článku o navazujícím magisterském studiu. Konkrétní podmínky dodatečných kol a jejich termíny si vždy ověřte přímo u dané školy, protože se rok od roku i obor od oboru liší.

Přijímací zkoušky na soukromých a ekonomických oborech

U soukromých vysokých škol bývají přijímací zkoušky ve srovnání s veřejnými fakultami méně náročné — řada z nich přijímá na základě maturitního vysvědčení nebo motivačního pohovoru bez klasického písemného testu. To může být výhoda pro uchazeče, kteří se ke studiu vracejí po delší praxi a nechtějí se vracet ke středoškolské látce od začátku. Podrobnosti o tom, jak taková škola obvykle funguje, najdete v článku soukromá vysoká škola: kdy dává smysl.

U ekonomických a manažerských oborů na veřejných školách bývá naopak test standardní součástí přijímacího řízení, často zaměřený na matematiku a všeobecné studijní předpoklady. Přehled škol, které se na tuto oblast zaměřují, najdete v článku kde studovat ekonomii a management. Pokud zvažujete studium ve větším městě, porovnejte si i nabídku podle regionu, třeba v přehledu vysokých škol v Praze, kde se podmínky přijímacího řízení mezi jednotlivými fakultami výrazně liší.

Štítek: Postupy a přijímačky