Navazující magisterské studium: přijetí, délka a titul

Navazující magisterské studium je druhý stupeň vysokoškolského vzdělání, na který se hlásíte až po dokončení bakaláře. Vysvětlíme, jak dlouho trvá, jak probíhá přijímací řízení při změně oboru nebo školy a v čem se liší od dlouhého magisterského studia.

Co je navazující magisterské studium a jak dlouho trvá

Navazující magisterské studium je druhý stupeň vysokoškolského vzdělání, na který se student hlásí až po dokončení bakalářského studia. Typická délka je dva roky, u některých oborů se ale setkáte i s jednoletými nebo tříletými programy — přesnou dobu určuje akreditace konkrétního oboru. Studium je stejně jako bakalářské rozdělené do semestrů a probíhá v kreditním systému.

Po úspěšném dokončení, které zahrnuje diplomovou práci a státní závěrečnou zkoušku, získává absolvent titul magistr, zkráceně Mgr. U technicky, ekonomicky nebo zemědělsky zaměřených oborů se místo toho uděluje titul inženýr, zkráceně Ing. Oba tituly se píší před jméno. Než se do navazujícího studia přihlásíte, je dobré mít dokončené bakalářské studium, protože je to standardní vstupní podmínka.

Který titul konkrétní obor uděluje, závisí na jeho akreditaci, ne na tom, na jaké fakultě se studuje. Stejná fakulta může nabízet obory zakončené titulem Mgr. i obory zakončené titulem Ing., podle jejich zaměření. Přesný titul si tedy vždy ověřte u konkrétního studijního programu, na který se hlásíte, ne obecně u celé školy.

Rozdíl mezi navazujícím a dlouhým magisterským studiem

Vedle navazujícího magisterského studia existuje i takzvané dlouhé, nenavazující magisterské studium, které trvá pět až šest let a nemá bakalářský mezistupeň — typicky u medicíny, veterinárního lékařství, práva nebo některých učitelských oborů. Student se do něj hlásí přímo po maturitě a bakalářský titul během studia nezískává. Jde tedy o odlišný typ programu, ne jen o delší verzi navazujícího studia.

Pro koho se navazující magisterské studium hodí

Navazující magisterské studium se hodí především absolventům bakalářského studia, kteří chtějí ve svém oboru pokračovat hlouběji, případně si prohloubit odbornost potřebnou pro konkrétní pozici na trhu práce. Řada regulovaných profesí i vedoucích pozic magisterský titul přímo vyžaduje.

Zvažujete-li změnu oboru nebo školy oproti bakalářskému studiu, vyplatí se předem srovnat nabídku fakult podle regionu — přehledy najdete v článcích o vysokých školách v Brně nebo vysokých školách v Praze. Pokud vás zajímá ekonomicky nebo manažersky zaměřený magisterský obor, mrkněte i na přehled škol zaměřených na ekonomii a management.

Přijímací řízení při změně oboru nebo školy

Pokud zůstáváte na stejné fakultě ve stejném oboru, bývá přijímací řízení do navazujícího studia jednodušší, někdy i formální. Při změně oboru nebo přechodu na jinou školu je potřeba počítat s klasickým přijímacím řízením a často i s doplněním rozdílových zkoušek, které vyrovnají obsahový rozdíl mezi vaším bakalářským oborem a vybraným navazujícím programem. Podrobnosti k samotnému podání přihlášky najdete v článku přijímací zkoušky na vysokou školu.

Jak navazující magisterské studium probíhá v praxi

Studium je rozdělené do semestrů a soustředí se výrazně víc na odbornou specializaci než bakalářské studium — méně základních předmětů, více volitelných a odborných kurzů podle zaměření, které si student vybírá. Poslední semestry bývají věnované diplomové práci, která je rozsáhlejší než bakalářská, a přípravě na státní závěrečnou zkoušku.

Součástí studia bývá i odborná praxe nebo stáž, u některých oborů povinná, u jiných jen doporučená. Studium se ukončuje obhajobou diplomové práce a státní závěrečnou zkouškou před komisí, teprve po jejich úspěšném absolvování získává student titul Mgr. nebo Ing.

Výběr tématu diplomové práce a vedoucího práce se u většiny oborů otevírá hned v prvním roce navazujícího studia, protože rozsah práce i čas potřebný na výzkum jsou větší než u bakalářské práce. Studenti, kteří pokračují u stejného vedoucího nebo na podobné téma jako u bakalářské práce, mají obvykle jednodušší start, protože už znají metodiku i zdroje, se kterými budou pracovat.

Kombinovaná forma pro pracující

Podobně jako u bakalářského studia existuje i u navazujícího magisterského studia kombinovaná forma, určená lidem, kteří při studiu pracují. Výuka probíhá blokově, obvykle formou konzultací jednou za dva až tři týdny, obsah a nároky studia jsou stejné jako u prezenční formy. Praxe nebo stáž, pokud je pro obor povinná, se u kombinované formy často dá zkombinovat přímo s aktuálním zaměstnáním, pokud odpovídá zaměření oboru.

Výhody a nevýhody navazujícího magisterského studia

Hlavní výhodou je hlubší odborná specializace a titul, který u řady profesí a vedoucích pozic trh práce vyžaduje nebo alespoň zvýhodňuje. Studium zároveň umožňuje změnit zaměření oproti bakaláři, pokud vás původní obor přestal bavit nebo jste objevili jiný zájem.

Nevýhodou je delší celková doba studia a nutnost znovu projít přijímacím řízením, případně doplnit rozdílové zkoušky při změně oboru. U některých oborů může být i konkurence o místa vyšší než u bakalářského stupně, protože kapacita navazujícího studia bývá nižší.

Zvážit je potřeba i to, že diplomová práce a státní závěrečná zkouška na konci navazujícího studia bývají náročnější než jejich bakalářské protějšky — očekává se hlubší práce s odbornou literaturou a samostatnější přístup k tématu. Pro někoho je to důvod k radosti z většího prostoru na vlastní práci, pro jiného spíš zátěž navíc k případnému zaměstnání.

Co dál po navazujícím magisterském studiu

Absolventi mohou pokračovat v doktorském studiu, pokud je zajímá vědecká nebo akademická dráha, nebo nastoupit do praxe. Pro lidi, kteří už mají za sebou pár let v zaměstnání a hledají spíš manažerské a praktické dovednosti než akademický titul, může být zajímavou volbou i pozdější studium MBA, které na magisterské vzdělání navazuje jiným způsobem — profesně, ne akademicky.

Co si ověřit, než se pro navazující magisterské studium rozhodnete

Než podáte přihlášku, ověřte si, zda vybraný obor navazuje přímo na vaše bakalářské studium, nebo zda budete muset doplňovat rozdílové zkoušky. Zkontrolujte i formu studia a to, zda fakulta nabízí kombinovanou variantu, pokud při studiu pracujete.

Pokud jste se v přijímacím řízení nedostali, existuje i cesta přes dodatečné kolo s volnými místy — více v článku vysoká škola bez přijímaček a volná místa pro další kolo. Cena studia na veřejné škole se v běžném případě neplatí, u soukromých škol se pohybuje řádově v desítkách tisíc korun ročně; přesnou částku ověřte přímo u zvolené školy.

Poslední doporučení se týká časování. Přijímací řízení do navazujícího studia se u řady fakult otevírá už v době, kdy ještě dokončujete bakalářskou práci a čekáte na výsledek státní zkoušky. Vyplatí se proto zjistit termíny s dostatečným předstihem, aby vám neuteklo podání přihlášky jen kvůli tomu, že jste ještě formálně nebyli absolventy bakalářského studia.

Štítek: Průvodce