Vysoká škola bez přijímaček a volná místa pro další kolo

Přijímačky nevyšly nebo jste se nedostali na vysněný obor? Řešení existuje: vysoká škola bez přijímaček nebo dodatečné kolo přijímacího řízení s volnými místy. Ukážeme, kde takové možnosti hledat a na co si dát pozor, aby škola i obor sedly.

Kde se dá studovat bez přijímacích zkoušek

Vysoká škola bez přijímaček není výjimka, ale běžná součást systému. Nejčastěji se s ní setkáte u soukromých vysokých škol, které o uchazeče typicky nemusí soutěžit tak jako obory s omezenou kapacitou, a proto přijímají na základě maturitního vysvědčení, motivačního dopisu nebo jednoduchého pohovoru. Podobně postupují i některé obory na veřejných vysokých školách, zejména tam, kde počet přihlášek dlouhodobě neproviduje kapacitu a přijímací zkouška by byla jen formální filtr navíc.

Druhá cesta ke studiu bez klasické zkoušky je prominutí přijímací zkoušky na základě jiného kritéria — typicky studijního průměru na střední škole, výsledku národní srovnávací zkoušky nebo účasti v odborné soutěži. Podmínky prominutí si každá fakulta stanovuje sama a bývají zveřejněné přímo u podmínek přijímacího řízení pro daný obor. Než přihlášku pošlete, je tedy potřeba ověřit termíny a postup podání přihlášky na vysokou školu, protože se liší škola od školy i rok od roku.

Existuje i třetí, méně známá varianta — obory, které dlouhodobě bojují o dostatek uchazečů. Typicky jde o technické, přírodovědné nebo pedagogické programy mimo velká města, kde je zájem nižší než kapacita. Fakulta v takovém případě nemá důvod klást uchazečům další překážky navíc, a proto zkoušku rovnou vypustí z podmínek přijímacího řízení pro daný akademický rok. Informace o tom, který obor patří do této kategorie, se nezveřejňují centrálně — je potřeba je hledat přímo na stránkách jednotlivých fakult.

Rozdíl mezi veřejnou a soukromou vysokou školou v přijímání

U veřejných vysokých škol platí, že zákon jim ukládá stanovit podmínky přijímacího řízení předem a zveřejnit je. Prominutí zkoušky je tedy vždy formálně podložené kritérium, ne libovůle. U soukromých škol je proces obvykle jednodušší a rychlejší, protože administrativa i kapacita bývají menší. Než se pro tuto cestu rozhodnete, přečtěte si, jaké jsou rozdíly mezi veřejnou a soukromou vysokou školou v akreditaci, ceně i uznání diplomu na trhu práce.

Druhá kola přijímacího řízení a kdy se objevují

Pokud se v prvním kole nenaplní všechna místa, fakulta obvykle vyhlásí druhé, případně i třetí kolo přijímacího řízení. Nejčastěji se to týká oborů s nižším zájmem, technických a přírodovědných programů nebo poboček fakult mimo velká města. Druhá kola se typicky otevírají v létě, po zveřejnění výsledků prvního kola, ale u některých škol se objevují i na začátku podzimu, těsně před zahájením výuky.

Přihláška do druhého kola má vlastní termín a často i vlastní administrativní poplatek, i když bývá nižší než u prvního kola nebo se od něj úplně upouští. Podmínky přijetí se v druhém kole často zmírňují — může se snížit počet vyžadovaných bodů, nebo přijímací zkouška odpadne úplně a rozhoduje jen maturitní vysvědčení. To je přesně situace, kterou míní dotaz na vysokou školu bez přijímaček — ne že by škola zkoušky nekonala nikdy, ale že je pro konkrétní kolo a obor neuplatňuje.

Kde hledat aktuální volná místa

Jediný spolehlivý zdroj je web dané fakulty, konkrétně sekce přijímacího řízení nebo studijního oddělení. Obecné přehledy na internetu se snadno zastarají, protože kapacita se plní v řádu dní. Vyplatí se sledovat přímo stránky fakult ve městě, které vás zajímá — třeba vysoké školy v Praze nebo vysoké školy v Brně mívají přehledné rozcestníky s odkazy na jednotlivé fakulty a jejich aktuální nabídku volných míst.

Na co si dát pozor, než podáte dodatečnou přihlášku

Snadné přijetí neznamená snadné studium. Obor, na který se dostanete bez zkoušky, má stejné nároky na zápočty, zkoušky i státní závěrečnou zkoušku jako obor s tvrdým přijímacím řízením. Než přihlášku podáte, ověřte si zejména formu studia (prezenční, nebo distanční studium z domova, pokud kombinujete studium s prací), skutečnou akreditaci oboru a to, zda navazuje na vaše budoucí kariérní plány.

Druhé riziko je motivace „hlavně se někam dostat“. Studium, které si vyberete jen proto, že bralo bez zkoušek, se hůř dokončuje — chybí vnitřní zájem o obor. Pokud přemýšlíte i o ekonomických nebo manažerských oborech, porovnejte si nabídku škol v článku kde studovat ekonomii a management, ať vybíráte z celého spektra, ne jen z toho, co má právě volno.

Třetí věc, kterou se vyplatí prověřit, je kapacita a personální zázemí konkrétní pobočky nebo fakulty. Pokud obor právě otevírá dodatečné kolo poprvé nebo má nízký počet vyučujících, může to signalizovat, že se s ním v budoucnu něco chystá — sloučení s jiným programem, omezení výuky nebo přesun na jinou fakultu. Takové informace se nedají zjistit z jednoho zdroje, ale kombinací webu fakulty, dne otevřených dveří a případně přímého dotazu na studijní oddělení.

Poplatky a administrativa dodatečné přihlášky

Poplatek za dodatečnou přihlášku bývá řádově ve stovkách korun, u soukromých škol se někdy neplatí vůbec. Přesnou výši i způsob platby najdete vždy u konkrétní výzvy dané fakulty — obecná čísla by tu byla zavádějící, protože se liší škola od školy.

Srovnání cest ke studiu bez klasických přijímaček

Následující tabulka shrnuje tři nejčastější varianty, se kterými se při hledání vysoké školy bez přijímaček setkáte. Každá má jiné výhody i jiná rizika, a proto je dobré je porovnat vedle sebe, ne se rozhodovat jen podle toho, která možnost se objevila jako první ve vyhledávači.

Volba mezi nimi by měla vycházet především z toho, jaký obor chcete studovat a jakou formu studia potřebujete, ne z toho, která varianta zrovna nabízí nejvíc volných míst. Kombinace více variant najednou — třeba sledování druhého kola na veřejné škole a zároveň podání přihlášky na soukromou školu jako záložní řešení — je zcela běžný a rozumný postup.

Doporučený postup, jak volné místo najít a nepropásnout

Nejdřív si ujasněte obor a formu studia — teprve pak hledejte, kde je zrovna volno. Obrácený postup, tedy „kde je volno“ a pak „co bych tam studoval“, vede často k rychlému, ale nespokojenému studiu. Postupujte v těchto krocích:

• Vyberte si maximálně tři obory, které vás skutečně zajímají, ideálně v různých městech.
• Zkontrolujte web příslušných fakult a jejich sekci přijímacího řízení, ne obecné seznamy z vyhledávače.
• Sledujte termín podání dodatečné přihlášky a mějte připravené doklady (maturitní vysvědčení, případně životopis) předem.
• Pokud škola nabízí den otevřených dveří i pro dodatečné kolo, využijte ho — ověříte si tak reálný chod fakulty.
• U soukromé školy si ověřte akreditaci oboru přímo v registru Ministerstva školství, ne jen na webu školy.

Pokud vás láká i pozdější profesní vzdělávání po dokončení vysoké školy, dává smysl mít v hlavě i to, co je MBA a pro koho se tento typ studia hodí — navazuje totiž na praxi, ne na čerstvě dokončený bakalářský titul.

Štítek: Jak vybrat