Vysoké školy v Praze: přehled veřejných a soukromých

Praha má nejhustší síť vysokých škol v zemi – od velkých veřejných univerzit s desítkami fakult až po menší soukromé školy zaměřené na jeden obor. Ukážeme vám, jak se v té nabídce zorientovat a na co se dívat dřív, než vyplníte přihlášku.

Podle čeho vybírat vysokou školu v Praze

Nabídka vysokých škol v Praze je tak široká, že hledání podle abecedy nikam nevede. Užitečnější je postupovat od oboru, který vás zajímá, a teprve pak zjišťovat, které školy ho v hlavním městě nabízejí. Vysoké školy praha totiž nejsou jedna instituce, ale desítky fakult a součástí s vlastními přijímacími řízeními, termíny i podmínkami.

Druhé kritérium je forma studia. Prezenční studium na velké veřejné škole obvykle znamená plný rozvrh a menší prostor pro práci vedle školy, kombinovaná nebo dálková forma je naopak stavěná pro lidi, kteří už pracují. Ne každý obor má kombinovanou variantu, takže si to ověřte přímo na stránkách fakulty, ne podle obecné pověsti školy.

Třetí a často opomíjené kritérium je dostupnost místa studia v rámci samotné Prahy. Fakulty velkých univerzit nesídlí v jedné budově, ale rozptýlené po celém městě – některé v centru, jiné na okraji nebo v satelitních kampusech. Pokud budete do školy dojíždět z jiného města nebo si budete muset k výuce přizpůsobovat práci, dojezdová vzdálenost mezi jednotlivými budovami stejné fakulty nebo mezi kolejí a učebnou se může promítnout do reálné časové náročnosti studia víc, než by se čekalo.

Veřejná, nebo soukromá škola

Rozdíl mezi veřejnou a soukromou vysokou školou není v kvalitě jako takové, ale ve financování, velikosti a často i v přijímacím řízení – soukromé školy bývají dostupnější pro víc uchazečů, ale školné se u nich platí vždy. Podrobněji rozebíráme rozdíly v článku Veřejná, nebo soukromá vysoká škola? Srovnání.

Vyplatí se také rozlišovat mezi bakalářským a navazujícím magisterským studiem hned na začátku výběru – ne každá fakulta nabízí obojí ve stejném oboru a přechod mezi školami po bakalářském studiu je běžný, ne výjimečný krok.

Velké veřejné univerzity a jejich fakulty

Univerzita Karlova je nejstarší a zároveň fakultně nejrozsáhlejší vysokou školou v Praze – sdružuje fakulty od medicíny přes práva a přírodní vědy až po teologii, každá s vlastním děkanátem a přijímacím řízením. Právě proto se ptát „jaký je Univerzita Karlova“ nedává smysl bez upřesnění fakulty – úroveň, obsah studia i náročnost přijetí se mezi fakultami liší, a to i uvnitř jedné vysoké školy.

Vedle Univerzity Karlovy má Praha několik technicky a oborově zaměřených veřejných škol:

• ČVUT – technické obory od stavebnictví přes elektrotechniku po informatiku.
• VŠE – ekonomie, management a příbuzné obory; podrobnější přehled ekonomických škol najdete v článku Kde studovat ekonomii a management.
• ČZU – zemědělské, lesnické a environmentální obory, ale i ekonomika a informatika.
• VŠCHT – chemické a materiálové technologie, potravinářství, farmacie.

Jak fungují fakulty Univerzity Karlovy

Fakulty Univerzity Karlovy jsou samostatné co do přijímacího řízení, studijních plánů i sídla – řada z nich má budovy mimo centrum Prahy, některé i mimo hlavní město. Přesný počet a aktuální nabídku oborů si ověřte na webu konkrétní fakulty, protože se v čase mění.

Přijímací řízení na velkých veřejných školách má typicky formu písemného testu z odborných předmětů nebo studijních předpokladů, u některých oborů (medicína, psychologie) bývá test doplněný o další kolo. U technických oborů se naopak čím dál častěji stává, že fakulta přijímá bez zkoušky uchazeče, kteří splní stanovený průměr ze střední školy nebo mají výsledek státní maturity nad danou hranicí – konkrétní podmínku ale vždy vyhlašuje fakulta samostatně pro každý akademický rok.

Umělecké vysoké školy v Praze

Praha je zároveň sídlem hlavních uměleckých vysokých škol v zemi. AMU (Akademie múzických umění) se dělí na filmovou, divadelní (DAMU) a hudební a taneční fakultu, AVU (Akademie výtvarných umění) se soustředí na volné umění a UMPRUM (Vysoká škola uměleckoprůmyslová) na design, architekturu a užité umění – odtud i časté vyhledávání „vysoká škola uměleckoprůmyslová v praze“.

Přijímací řízení na umělecké školy má obvykle talentovou zkoušku a portfolio, ne jen test ze všeobecného přehledu. Počítejte s tím, že přípravu na talentovky je dobré začít měsíce předem, ne týden před termínem – u řady oborů se navíc žádá domácí práce nebo soubor prací, který musíte odevzdat ještě před samotným kolem přijímacího řízení.

Studium na umělecké škole je zpravidla náročnější na čas než na finance – prezenční forma s ateliérovou nebo dílenskou výukou se těžko kombinuje s běžným zaměstnáním na plný úvazek, což je dobré zvážit, pokud studium plánujete souběžně s prací.

Soukromé vysoké školy a specializované obory

Vedle velkých veřejných škol nabízí Praha řadu menších soukromých vysokých škol, zaměřených typicky na jeden obor nebo skupinu příbuzných oborů – například hotelnictví a cestovní ruch, psychosociální studia, právo nebo zdravotnictví. Bývají menší, s nižším počtem studentů ve skupině, ale školné se platí u všech bez výjimky a jeho výše se mezi školami hodně liší, proto počítejte s náklady v řádu desítek tisíc korun za rok, ne s jednotnou sazbou.

Menší velikost soukromé školy má i praktický dopad na studium – snazší přístup k vyučujícím, menší skupiny u seminářů a často i pružnější rozvrh pro kombinovanou formu. Na druhou stranu bývá nabídka oborů užší než na velké veřejné univerzitě a výběr povinně volitelných předmětů omezenější.

Kdy dává soukromá škola smysl a na co se ptát před podáním přihlášky rozebíráme v článku Soukromá vysoká škola: kdy dává smysl a jak ji vybrat. Pokud vás zajímá jen jeden konkrétní obor, jako je ekonomie nebo management, může se vyplatit srovnat rovnou nabídku veřejných i soukromých škol v příslušném přehledu, ne se rozhodovat jen podle typu financování.

Srovnání pražských vysokých škol v tabulce

Orientační přehled hlavních typů škol podle zaměření a formy – konkrétní podmínky přijetí si vždy ověřte na webu fakulty.

Doporučený postup výběru

Než se rozhodnete, kam podat přihlášku, vyplatí se postupovat v pořadí, které začíná obsahem studia a končí administrativou:

1. Vyberte obor, ne školu – zapište si tři až pět fakult, které ho nabízejí, včetně mimopražských variant.
2. Zjistěte formu studia a rozvrh – u kombinovaného studia se ptejte na počet kontaktních dní v týdnu.
3. Porovnejte podmínky přijetí a termíny – u některých fakult se liší i o měsíce.
4. Zvažte, jestli se vám nehodí škola mimo Prahu – přehled najdete v článcích o vysokých školách v Brně nebo o školách na Moravě a ve Slezsku.

Pokud jste bakalářské nebo magisterské studium už dokončili a uvažujete dál, přehled podmínek najdete v článku o doktorském studiu. A pokud vás zajímá i to, jak se dostat na školu i v pozdějším kole přijímacího řízení, podívejte se na text o vysoké škole bez přijímaček.

Štítek: Jak vybrat