Distanční a online studium: vysoká škola z domova

Distanční studium je forma vysoké školy postavená na samostudiu s e-learningovou podporou a minimu osobních konzultací. Vysvětlíme, kde se s ní nejčastěji setkáte, co si u ní ověřit před přihláškou a jak zvládnout studium bez pravidelného kontaktu se školou.

Co je distanční studium a čím se liší od kombinovaného

Distanční studium je forma vzdělávání, kde probíhá naprostá většina výuky prostřednictvím e-learningu – studijních materiálů, nahraných přednášek, online testů a diskuzních fór – a osobní setkání se školou je omezené na minimum, v ideálním případě jen na zkoušky nebo úvodní soustředění. Liší se tím od kombinovaného studia, které i přes samostudium počítá s pravidelnými soustředěními na škole.

V praxi se ale hranice mezi distanční a kombinovanou formou často stírá, protože i kombinované studium dnes běžně využívá e-learningové materiály. Rozdíl je hlavně v tom, kolik fyzické přítomnosti na škole program vyžaduje – u skutečně distanční formy je to minimum, u kombinované jsou soustředění pevnou součástí rozvrhu.

Kde se s distanční formou setkáte nejčastěji

Distanční forma je typická pro programy celoživotního vzdělávání na vysokých školách, pro MBA a LL.M. programy a pro část studijních programů na soukromých vysokých školách. U řádných akreditovaných bakalářských a magisterských programů na veřejných vysokých školách je distanční forma nabízena méně často než kombinovaná – tam obvykle převažuje forma s pravidelnými soustředěními.

Pro koho se distanční studium hodí

Distanční forma se hodí lidem, kteří potřebují maximální flexibilitu – například kvůli časté pracovní cestě, směnnému provozu nebo vzdálenosti od místa, kde se škola nachází. Na rozdíl od kombinované formy nevyžaduje pravidelnou dostupnost v konkrétní dny, což je pro některé pracující dospělé rozhodující výhoda.

Zároveň klade vyšší nároky na samostatnost než kombinovaná forma, protože chybí i ta omezená pravidelnost soustředění, která u kombinovaného studia funguje jako opora. Kdo potřebuje alespoň minimální pravidelný kontakt s vyučujícím a spolužáky, může být s čistě distanční formou nespokojený.

Typický profil studenta

Nejčastěji volí distanční formu lidé se zkušeností se samostatným vzděláváním – ať už z předchozího studia, nebo z profesního rozvoje – a lidé, kteří se z pracovních důvodů nemohou vázat na pevný harmonogram. Pro srovnání s dalšími formami studia při zaměstnání je vhodné přečíst si i obecný přehled studia při zaměstnání.

Jak distanční studium probíhá v praxi

Studenti dostanou přístup do elektronického vzdělávacího systému, kde najdou studijní materiály, nahrané přednášky, zadání úkolů a often i diskuzní fóra s vyučujícími a spolužáky. Postup studiem si organizují sami v rámci stanovených termínů odevzdání úkolů a zkoušek.

Osobní přítomnost na škole bývá potřeba jen výjimečně – typicky u zkoušek, obhajob závěrečných prací nebo úvodního seznamovacího soustředění. U některých programů celoživotního vzdělávání a MBA se ale i tyto momenty řeší online, včetně zkoušek formou dohledovaného testu na dálku – rozsah se ale liší program od programu.

Role e-learningové platformy

Kvalita distančního studia stojí hlavně na tom, jak dobře je zpracovaná e-learningová platforma a studijní materiály. Kdo zvažuje přihlášku, by se měl na kvalitu a rozsah online materiálů zeptat přímo u konkrétního programu, protože se právě tady projeví hlavní rozdíl mezi jednotlivými poskytovateli.

Nevýhody, se kterými je dobré počítat

Kromě vysokých nároků na sebedisciplínu má distanční forma i další slabší místa. Chybí spontánní diskuze se spolužáky, která u prezenční i kombinované výuky často pomáhá pochopit náročnější témata z jiného úhlu. Řešení problémů tak často závisí na tom, jak rychle a ochotně odpovídá vyučující na dotazy přes e-mail nebo diskuzní fórum, a to se mezi školami a programy hodně liší.

Dalším rizikem je technická stránka věci – bez spolehlivého připojení k internetu a alespoň základní počítačové gramotnosti se studium výrazně komplikuje. U programů, které zahrnují online zkoušky s dohledem přes kameru, je navíc potřeba mít odpovídající technické zázemí doma, což některým uchazečům dělá problém.

Co ověřit před přihláškou na distanční program

Prvním krokem je ověřit akreditaci programu – u řádného vysokoškolského studia to znamená akreditaci Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství, u programů celoživotního vzdělávání jde o jinou formu oprávnění vydávat osvědčení, ne diplom. Rozdíl mezi diplomem a osvědčením z celoživotního vzdělávání je zásadní a podrobně ho vysvětluje článek o celoživotním vzdělávání na vysoké škole.

Druhým krokem je zjistit, jestli se zkoušky konají prezenčně, nebo distančně – u některých programů je nutná osobní přítomnost alespoň u závěrečné zkoušky nebo obhajoby, i když je zbytek studia distanční. Třetím krokem je ověřit, jak dlouho program trvá a jaký je orientační rozsah nákladů – u placených programů typu MBA se ceny pohybují v řádu desítek až stovek tisíc korun podle rozsahu a poskytovatele, konkrétní částku ale sdělí až samotná škola nebo poskytovatel programu.

MBA a LL.M. distančně

Distanční nebo hybridní forma je u MBA programů běžná, protože cílovou skupinou jsou lidé v manažerských pozicích, kteří nemají prostor na pravidelnou týdenní výuku. Než se pro konkrétní program rozhodnete, vyplatí se projít si kritéria z článku jak vybrat MBA program a orientační rozpětí cen v článku kolik stojí MBA, případně si spočítat návratnost investice v kalkulačce návratnosti MBA.

Jak zvládnout sebedisciplínu při distančním studiu

Bez pravidelné výuky je největším rizikem odsouvání učení na poslední chvíli. Osvědčeným postupem je nastavit si pevný týdenní čas na studium, stejně jako máte pevný čas na práci, a psát si termíny odevzdání úkolů do kalendáře hned na začátku semestru, ne až když se blíží.

Pomáhá také rozdělit velké úkoly na menší kroky s dílčími termíny a najít si alespoň jednoho spolužáka nebo studijní skupinu, se kterou lze látku konzultovat – i distanční programy obvykle nabízejí online fórum nebo skupinu právě k tomuto účelu. Kdo se rozhoduje mezi distanční a kombinovanou formou a váhá, jestli sebedisciplínu zvládne, může zvážit kombinovanou formu jako kompromis s alespoň minimální pravidelnou strukturou.

Praktické návyky, které pomáhají

Osvědčuje se také mít pro studium vyhrazené konkrétní místo, ideálně mimo prostor, kde běžně relaxujete nebo pracujete – i malá oddělená koutek u stolu pomáhá mozku rychleji se přeladit na učení. Užitečné je rovněž pravidelně kontrolovat postup podle harmonogramu programu, ne jen podle vlastního pocitu, protože e-learningové systémy obvykle ukazují, kolik úkolů a kapitol už máte splněných a kolik jich zbývá do konce semestru.

U delších programů, jako je MBA nebo LL.M. v distanční formě, pomáhá také rozdělit celé studium na menší milníky – například jeden modul za dva měsíce – a slavit jejich dokončení, i když jde jen o interní zápočet. Dlouhý horizont bez viditelného pokroku bývá jedním z hlavních důvodů, proč lidé distanční studium nedokončí.

Štítek: Průvodce