Vysoké školy na Moravě a ve Slezsku: Ostrava, Olomouc, Zlín, Opava

Vysoké školství v zemi se neomezuje na Prahu a Brno – v Ostravě, Olomouci, Zlíně a Opavě fungují vlastní veřejné univerzity s dlouhou tradicí i specifickým zaměřením. Shrnujeme, jaké obory tu najdete a podle čeho se rozhodnout.

Proč se dívat i mimo Prahu a Brno

Vysoké školy v Ostravě, Olomouci, Zlíně a Opavě bývají v přehledech mediálně méně vidět než pražské a brněnské, ale u řady oborů jde o rovnocennou nebo i specializovanější volbu. Typickým příkladem je těžařství, hutnictví a související technické obory, kde má vysoká škola báňská – technická univerzita ostrava dlouhou tradici danou historií regionu.

Menší univerzitní města mají navíc často výhodu nižších životních náklů a klidnějšího prostředí ke studiu, což se může promítnout i do rozhodování, ne jen kvalita oboru samotného. Nájem i běžné výdaje bývají v menších univerzitních městech nižší než v Praze, což se za celou dobu studia může projevit citelně na rozpočtu, hlavně pokud studujete bez podpory rodiny.

Další výhodou je konkurence o místa – u řady oborů na těchto školách bývá poměr uchazečů k volným místům příznivější než u srovnatelných programů ve velkých centrech, i když se to liší obor od oboru a rok od roku, takže konkrétní čísla si vždy ověřte v aktuálních statistikách přijímacího řízení dané fakulty.

Ostrava: VŠB-TU a Ostravská univerzita

Vysoká škola báňská – technická univerzita Ostrava je hlavní technickou veřejnou školou v regionu, s fakultami od strojní a stavební přes ekonomickou po hornicko-geologickou. Vedle ní funguje Ostravská univerzita se širším spektrem oborů – lékařství, přírodní vědy, pedagogika a humanitní obory.

Obě školy mají prezenční i kombinovanou formu studia u vybraných oborů, konkrétní nabídku je ale potřeba ověřit u jednotlivé fakulty, protože se liší program od programu.

Historicky se VŠB-TU profilovala kolem těžby a hutnictví, dnes je ale nabídka oborů mnohem širší a zahrnuje informatiku, elektrotechniku, bezpečnostní inženýrství i ekonomiku. Ostravská univerzita naopak od svého vzniku roste směrem k univerzitě obecného zaměření, s lékařskou fakultou i pedagogickými a uměnovědnými obory, takže dvojice škol v Ostravě dnes pokrývá prakticky stejně širokou paletu oborů jako srovnatelně velké město jinde v zemi.

Olomouc: Univerzita Palackého a Moravská vysoká škola

Univerzita Palackého v Olomouci patří mezi největší veřejné univerzity v zemi a nabízí obory od medicíny a práv po přírodní a humanitní vědy. Vedle ní funguje menší Moravská vysoká škola Olomouc, soukromá škola zaměřená především na ekonomiku a management.

Kdo hledá obor spíš prakticky orientovaný a s menšími studijními skupinami, může menší soukromou školu upřednostnit před velkou univerzitou – rozdíly mezi oběma typy shrnujeme v článku Soukromá vysoká škola: kdy dává smysl a jak ji vybrat.

Univerzita Palackého je zároveň jednou z nejstarších vysokých škol na Moravě a dlouhodobě patří mezi větší veřejné univerzity v zemi co do počtu fakult i studentů. Lékařská fakulta i právnická fakulta mají u uchazečů dlouhodobě velký zájem, proto počítejte s náročnějším přijímacím řízením a s tím, že se podmínky mohou meziročně měnit.

Zlín a Opava: UTB a Slezská univerzita

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) se profiluje technologicky a ekonomicky, s tradicí navazující na místní průmysl – typické jsou obory jako materiálové inženýrství, informatika nebo multimediální komunikace.

Slezská univerzita v Opavě sdružuje fakulty v Opavě i v Karviné – tamní Obchodně podnikatelská fakulta se soustředí na ekonomiku a management a je jednou z mála veřejných ekonomických fakult mimo Prahu, Brno a Ostravu. Univerzita navíc provozuje i univerzitu třetího věku, přehled měst, kde se dá studovat po celou dobu produktivního i seniorského věku, najdete v článku Univerzita třetího věku v Praze, Brně, Ostravě a dalších městech.

Na co si dát pozor

U menších regionálních škol si víc než jinde vyplatí ověřit akreditaci konkrétního studijního programu, ne jen školy jako celku – akreditace se uděluje programům jednotlivě a může mít různou platnost.

Univerzita Tomáše Bati vznikla navázáním na dlouhou průmyslovou tradici Zlínského kraje a dodnes udržuje blízké vazby na regionální firmy, což se projevuje třeba v podobě praxí a spolupráce na závěrečných pracích. Slezská univerzita je naopak menší co do počtu studentů, ale díky Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné nabízí ekonomické obory i lidem, kteří nechtějí dojíždět do velkých center.

Srovnání škol v tabulce

Orientační přehled hlavních veřejných škol mimo Prahu a Brno.

Doporučený postup výběru

I u těchto škol platí stejný postup jako jinde: vyberte obor, zjistěte formu studia, porovnejte podmínky přijetí a teprve pak se rozhodujte podle města. Pokud zvažujete i velká univerzitní centra, podívejte se na přehledy vysokých škol v Praze a vysokých škol v Brně. Termíny a postup podání přihlášky, který je u všech veřejných škol podobný, popisujeme v článku Přihláška na vysokou školu.

Rozhodování mezi menší regionální školou a velkou univerzitou v Praze nebo Brně by nemělo stát jen na pověsti města nebo na tom, kde studovali známí či rodina. Zvažte, jaký typ výuky vám vyhovuje – menší školy nabízejí obvykle bližší kontakt s vyučujícími a menší studijní skupiny, velké univerzity zase širší nabídku volitelných předmětů a větší studentskou komunitu. Pokud si nejste jistí oborem, srovnejte si nabídku aspoň tří škol podle stejných kritérií: obsah studia, formu, náročnost přijetí a dostupnost bydlení, a teprve pak se rozhodněte, kam podat přihlášku.

U řady oborů se navíc vyplatí zjistit, jak velký je zájem uchazečů v předchozích letech – ne kvůli konkrétnímu číslu, ale kvůli tomu, abyste si udělali reálnou představu a odhadli, jak moc se na přijímací řízení vyplatí připravovat dopředu a s jakým předstihem začít. Tuto informaci obvykle najdete přímo ve výročních zprávách fakulty nebo v přehledu přijímacího řízení na jejím webu.

Štítek: Jak vybrat