Erasmus+: jak vyjet studovat do zahraničí a kolik dostanete

Erasmus+ je program Evropské unie, díky kterému může student vyjet na část studia nebo na praktickou stáž do zahraničí, aniž by přišel o kredity doma. Vysvětlíme, jak výjezd probíhá v praxi, kdo na něj má nárok a co si ověřit ještě před přihláškou na fakultě.

Co je Erasmus+ a jak to funguje

Erasmus+ je program Evropské unie na podporu mobility ve vzdělávání. Nejznámější součástí je studijní výjezd, kdy student stráví jeden nebo dva semestry na partnerské zahraniční škole a po návratu si uznané kredity započítá do svého studia doma. Vedle toho program počítá i s praktickou stáží, která může probíhat u firmy, instituce nebo výzkumné organizace v zahraničí.

Co je erasmus v praxi nejlépe pochopíte podle toho, že jde o doplněk běžného studia, ne o samostatný studijní program. Student zůstává zapsaný na své domovské fakultě, jen část výuky absolvuje jinde.

Program funguje na síti partnerských smluv mezi jednotlivými univerzitami a fakultami, ne mezi celými státy. To znamená, že nabídka destinací se liší nejen podle univerzity, ale i podle konkrétní fakulty nebo katedry – dvě fakulty stejné univerzity mohou mít úplně odlišný okruh partnerských škol v zahraničí.

Pro koho se výjezd hodí

Na studijní pobyt může vyjet student bakalářského, magisterského i doktorského studia, obvykle až po splnění určitého počtu kreditů v ročníku – konkrétní podmínku stanovuje domovská fakulta. Na praktickou stáž mohou vyjet i čerství absolventi, typicky do jednoho roku po ukončení studia, opět podle pravidel konkrétní školy.

Výjezd se nehodí pro každého stejně – u oborů s pevně danou návazností předmětů (typicky technické a lékařské obory) je potřeba pobyt naplánovat tak, aby nekolidoval s povinnými předměty. Zjistit, jak se v tomto ohledu liší jednotlivé školy, se vyplatí ještě před podáním přihlášky na fakultu, viz náš přehled přijímacích zkoušek na vysokou školu.

Zvažte i jazykovou vybavenost – řada partnerských škol vyžaduje potvrzenou úroveň angličtiny nebo místního jazyka ještě před výjezdem, obvykle formou certifikátu nebo interního testu na domovské fakultě. Pokud jazykovou úroveň nesplňujete, může vám fakulta doporučit přípravný kurz ještě před podáním přihlášky na konkrétní destinaci. Vyplatí se s tím počítat s předstihem, protože doučování jazyka na poslední chvíli bývá stresující a nemusí stihnout přinést požadovaný výsledek.

Jak výjezd probíhá v praxi

Přihlásit se jako student do programu erasmus znamená obvykle tento postup:

• Zjistit u zahraničního oddělení fakulty, s jakými školami má partnerskou smlouvu.
• Podat přihlášku a projít výběrovým řízením fakulty – u oblíbených destinací bývá víc zájemců než míst.
• Sepsat studijní smlouvu (learning agreement), která určuje, jaké předměty se v zahraničí uznají doma.
• Vyřídit cestovní pojištění a administrativu spojenou s pobytem v cizí zemi.
• Po návratu předložit výpis výsledků, podle kterého se kredity formálně uznají.

Grant a financování

Výši měsíčního grantu stanovuje pro jednotlivé země národní agentura, v Česku Dům zahraniční spolupráce (DZS) – konkrétní částky se liší podle cílové země a mění se v čase, proto je vždy dohledejte přímo u agentury nebo na zahraničním oddělení fakulty, ne z obecného přehledu. Grant obvykle nepokryje všechny náklady pobytu v plné výši, s částí výdajů je potřeba počítat z vlastních prostředků.

Vedle základního grantu existuje u některých skupin studentů možnost dodatečného příspěvku, například u výjezdu do dražších zemí nebo u studentů se specifickými potřebami – konkrétní podmínky a výši opět stanovuje národní agentura pro každé kolo programu zvlášť, takže je nutné je dohledat aktuálně, ne podle zkušenosti spolužáka z předchozích let.

Výhody a nevýhody výjezdu

Hlavní výhodou je zkušenost se studiem v jiném vzdělávacím systému, jazyková praxe a kontakty, které se jinak těžko získávají. Nevýhodou může být posun v harmonogramu studia, pokud se předměty nepodaří uznat v plném rozsahu, nebo administrativní zátěž spojená s přípravou výjezdu.

U studentů ekonomických oborů bývá výjezd častý díky širší nabídce partnerských škol – přehled, kde se ekonomie a management dají studovat doma, najdete v článku Kde studovat ekonomii a management.

Mezi méně zmiňované nevýhody patří i to, že se student po návratu musí znovu zapojit do domovského kolektivu a rozvrhu, což některým lidem chvíli trvá, zvlášť pokud se vrací uprostřed akademického roku. Zvažte i to, jak dlouho vám bude trvat vyřízení uznání kreditů administrativně – zpracování výsledků ze zahraniční školy může trvat týdny, ne dny, a to se může promítnout do termínu, kdy vám škola formálně uzná splněné předměty.

Co si ověřit, než se rozhodnete

Než výjezd potvrdíte, ověřte si tři věci: zda se vám předměty ze zahraničí skutečně uznají do studijního plánu, jak dlouho se na erasmus jezdí u vašeho oboru (u některých fakult je pobyt omezen na jeden semestr, u jiných povolen na celý rok) a jaké jsou termíny přihlášek na vaší fakultě – bývají dřív, než byste čekali. Erasmus se nemusí povinně nahrazovat semestrem doma jedna ku jedné, ale konkrétní pravidlo uznávání kreditů stanovuje studijní smlouva vaší fakulty, proto je dobré ho ověřit u studijního oddělení.

Program má i variantu pro zaměstnance a dospělé účastníky mimo klasické studium, ta se ale řídí jinými pravidly a jinými výzvami než studentská mobilita popsaná výše – informujte se přímo u organizace, která vzdělávání zaměstnanců zajišťuje. Pokud teprve vybíráte školu, na které chcete studovat a později třeba vyjet na Erasmus, mrkněte na přehledy vysokých škol v Praze a vysokých škol v Brně, obě velké univerzity mají širokou síť partnerských škol. Podklady k výjezdu se hodí sladit i s plánem psaní bakalářské nebo diplomové práce, pokud vám pobyt vychází do posledních ročníků studia.

Nezapomeňte také na praktickou stránku odjezdu – ubytování v cílovém městě, zdravotní pojištění platné v zahraničí a případné vízové náležitosti mimo Evropskou unii. Většinu z toho řeší zahraniční oddělení fakulty společně se studentem, ale s dostatečným předstihem, ne na poslední chvíli před odletem – u mimoevropských destinací se navíc vízové řízení může protáhnout na několik týdnů.

Štítek: Průvodce