Postgraduální studium: co to je a jaké formy existují

Slovo postgraduální studium se v češtině používá pro několik velmi odlišných věcí — od doktorského studia po víkendový kurz pro veřejnost. V článku si ujasníte, co pojem znamená, jaké formy pod něj spadají a která z nich se hodí k vaší situaci.

Co znamená postgraduální studium

Pojem postgraduální studium označuje jakékoli vzdělávání, které následuje po dokončení vysokoškolského studia. Nejde o jasně definovaný právní termín, a proto se pod ním v praxi skrývá řada odlišných programů — od několikaletého doktorátu až po kurz v řádu týdnů. Když někdo řekne, že se hlásí na postgraduální studium, může tím myslet úplně jinou věc než jeho kolega ve stejné větě.

Základní rozlišení je jednoduché: některé formy postgraduálního studia jsou akademické a vedou k dalšímu vysokoškolskému titulu, jiné jsou profesní nebo čistě vzdělávací a titul podle zákona o vysokých školách nezakládají. Obojí má svoje místo, ale vede k jinému výsledku a jinak náročné cestě.

Proč je pojem tak široký

Historicky se pod postgraduální studium zahrnovalo hlavně doktorské studium a rigorózní řízení, tedy pokračování na univerzitě po magisterském titulu. S rozvojem dalšího vzdělávání dospělých se ale význam rozšířil i na programy, které univerzity ani jiné instituce nenabízejí jako přípravu na akademickou dráhu, ale jako doplnění praktických znalostí pro lidi už v zaměstnání.

Jaké formy postgraduálního studia existují

V praxi se pod postgraduální studium řadí několik různých cest. Liší se délkou, náročností i tím, co po jejich absolvování získáte.

• Doktorské studium (Ph.D.) — nejdelší a akademicky nejnáročnější forma, zaměřená na vědeckou práci a přípravu disertace.
• Rigorózní řízení — cesta k titulům jako JUDr. nebo PhDr. pro absolventy magisterského studia, kteří chtějí obhájit rigorózní práci bez dalšího klasického studia.
• Specializační vzdělávání ve zdravotnictví — povinné pokračující vzdělávání pro lékaře a další zdravotnické profese, které vede k atestaci v oboru.
• Programy celoživotního vzdělávání — kurzy pořádané vysokými školami pro veřejnost, obvykle bez nároku na akademický titul.
• Profesní tituly MBA, LL.M. a MPA — programy zaměřené na praxi v managementu, právu nebo veřejné správě, které nejsou upravené zákonem o vysokých školách.

Podrobněji se možnostem dalšího vzdělávání při zaměstnání věnuje článek o celoživotním vzdělávání na vysoké škole.

Doktorské studium a rigorózní řízení

Doktorské studium je klasická akademická forma postgraduálního studia. Trvá řadu let, probíhá pod vedením školitele a jeho výsledkem je disertační práce a titul Ph.D. Je určené lidem, kteří chtějí pokračovat ve vědecké práci, výzkumu nebo akademické kariéře — typicky s vazbou na univerzitu, kde studium probíhá.

Rigorózní řízení je jiná cesta ke „staršímu“ typu titulu, jako je JUDr. nebo PhDr. Nejde o víceleté studium, ale o obhajobu rigorózní práce a zkoušku pro absolventy, kteří už mají odpovídající magisterský titul v oboru. Přesné podmínky rigorózního řízení se liší škola od školy, proto je vhodné ověřit si aktuální požadavky přímo u konkrétní fakulty.

Specializační vzdělávání a kurzy pro veřejnost

Ve zdravotnictví má postgraduální vzdělávání vlastní systém, oddělený od klasického doktorského studia. Lékaři a další zdravotničtí pracovníci procházejí specializačním vzděláváním, které vede k atestaci v konkrétním oboru a je podmínkou pro samostatný výkon některých činností. Jde o povinnou součást profesního růstu, ne o volitelný doplněk.

Vedle toho vysoké školy nabízejí programy celoživotního vzdělávání otevřené široké veřejnosti — od jednotlivých kurzů po delší programy v řádu jednoho až dvou let. Absolvent obvykle získá osvědčení, nikoli akademický titul, a podmínky přijetí bývají mírnější než u řádného studia.

MBA, LL.M. a MPA jako profesní postgraduál

Zvláštní kategorií jsou profesní tituly MBA, LL.M. a MPA. Jde o vzdělávání zaměřené na praxi v konkrétní oblasti — MBA na management a řízení firem, LL.M. na právo, MPA na veřejnou správu. Na rozdíl od doktorského studia nejde o titul upravený zákonem o vysokých školách; jde o profesní titul, který se píše za jménem a do občanského průkazu se nezapisuje.

Právě proto se tyto programy často řadí mezi postgraduální studium v širším slova smyslu — navazují na dokončené vysokoškolské vzdělání, ale jejich cílem není akademická kariéra, nýbrž praktické dovednosti pro řízení lidí, projektů nebo organizací. Přehled toho, co MBA obsahuje a pro koho se hodí, najdete v článku co je MBA.

Jak se mezi formami rozhodnout

Klíčová otázka zní, čeho chcete dosáhnout. Pokud míříte na vědeckou nebo akademickou dráhu, vede cesta přes doktorské studium. Pokud chcete odbornou specializaci v konkrétním oboru, jako je medicína nebo právo, hledejte specializační vzdělávání nebo rigorózní řízení. Pokud vám jde o manažerské dovednosti a rozvoj kariéry v byznysu, veřejné správě nebo právní praxi, je vhodnější profesní titul jako MBA, LL.M. nebo MPA.

Roli hraje i to, jak studium chcete skloubit se zaměstnáním. Doktorské studium bývá časově náročné dlouhodobě a obvykle se s běžným plným pracovním nasazením kombinuje jen obtížně, protože vyžaduje soustředěnou práci na výzkumu a pravidelnou spolupráci se školitelem. Profesní programy se naopak často organizují jako dálkové studium vedle práce, s výukou o víkendech nebo v blocích, což je pro pracujícího člověka výrazně praktičtější uspořádání.

Zvažte také, jak moc vám záleží na lokalitě výuky. Mnoho programů se dá studovat i mimo velká centra, například jako MBA v Brně nebo jako MBA na Moravě, takže dojíždění nemusí být rozhodujícím faktorem. U doktorského studia a rigorózního řízení bývá volba instituce naopak svázaná s konkrétní fakultou a školitelem, který se danému tématu věnuje, takže se vyplatí hledat podle oboru, ne podle vzdálenosti od bydliště.

Nezapomínejte ani na to, že jednotlivé formy lze v čase kombinovat. Někdo absolvuje nejprve program celoživotního vzdělávání, aby si ověřil zájem o obor, a až později se rozhodne pro náročnější doktorské studium nebo profesní titul. Jiný člověk zvolí MBA jako doplněk k odborné kvalifikaci, kterou už získal jinou cestou, třeba specializačním vzděláváním ve zdravotnictví.

Co si ověřit, než se přihlásíte

Než se rozhodnete pro konkrétní formu postgraduálního studia, doporučujeme ověřit si tři věci. První je, jaký status program skutečně má — zda jde o akademický titul, profesní titul, nebo jen osvědčení o absolvování kurzu. Druhá je časová a finanční náročnost, protože se pohybuje od několika týdnů až po několik let a od jednotek po vyšší desítky, výjimečně stovky tisíc korun podle typu a rozsahu programu. Třetí je uplatnění — jestli vám titul nebo osvědčení pomůže v aktuální práci, nebo jen doplní všeobecný přehled.

Pokud zvažujete MBA, vyplatí se také porovnat, kde a jak se studuje — nabídka se liší mezi MBA v Praze a regionálními programy, i mezi prezenční a online formou. Kritéria výběru shrnuje článek jak vybrat MBA program, orientační rozpětí cen pak najdete v textu kolik stojí MBA.

U doktorského studia a rigorózního řízení má smysl předem zjistit i podmínky přijetí, protože se liší fakulta od fakulty a mohou zahrnovat přijímací zkoušku, znalost jazyka nebo předchozí publikační činnost. U specializačního vzdělávání ve zdravotnictví je naopak postup daný systémem oboru a je vhodné se informovat přímo u zaměstnavatele nebo příslušné odborné společnosti, jaký je aktuální rozsah povinností a lhůt. Ve všech případech platí, že konkrétní podmínky a případné právní nároky, například na studijní volno, je dobré si ověřit u personálního oddělení nebo přímo u vzdělávací instituce, protože se mohou lišit podle zaměstnavatele a typu studia.

Štítek: Průvodce