GMAT: co je to za test a potřebujete ho na MBA?

Kdo se dívá po zahraničních MBA programech, dřív nebo později narazí na zkratku GMAT. Vysvětlíme, co tento test měří, které školy ho vyžadují, jak se na něj připravit a kdy se mu naopak vyhnete.

Co je GMAT a proč se váže na MBA

GMAT, celým názvem Graduate Management Admission Test, je standardizovaný test určený uchazečům o studium na obchodních školách, především o MBA a příbuzné manažerské programy. Test nemá za cíl prověřit znalosti z ekonomie nebo managementu, ale obecné schopnosti důležité pro zvládnutí náročného studia – logické a kvantitativní uvažování, práci s textem a s daty.

Test vznikl v USA a dodnes ho jako součást přijímacího řízení využívá řada zahraničních obchodních škol po celém světě, zejména ty s vyšší prestiží a mezinárodní konkurencí uchazečů. Výsledek slouží přijímacím komisím jako jedno z několika kritérií vedle životopisu, motivačního dopisu, referencí a pohovoru – ne jako jediné rozhodující číslo.

Smysl testu je i v tom, že umožňuje srovnávat uchazeče z různých zemí, oborů a typů předchozího studia podle jednotného měřítka. Přijímací komise tak dostane doplňkový údaj, který nezávisí na tom, jak přísně nebo mírně hodnotila konkrétní vysoká škola v zemi, odkud uchazeč přichází – což je u mezinárodně obsazených programů poměrně důležité.

Které školy GMAT vyžadují a které ne

Obecně platí, že GMAT vyžadují hlavně prestižnější zahraniční MBA programy, které řeší velký počet uchazečů a potřebují objektivní srovnávací kritérium. Naproti tomu české MBA programy, ať už na vysokých školách nebo u jiných vzdělávacích institucí, GMAT většinou nevyžadují – přijímací řízení tu bývá založené na pohovoru, motivačním dopise a dosavadní pracovní praxi uchazeče.

Než se rozhodnete test skládat, ověřte si přímo u konkrétní školy, o kterou máte zájem, jestli GMAT po vás vyžaduje, případně jaké skóre považuje za dostatečné. Podmínky se mezi školami i jednotlivými ročníky liší, takže obecné informace z internetu nemusí odpovídat aktuální praxi dané instituce. Přehled toho, na co se při výběru programu zaměřit, najdete v článku jak vybrat MBA program.

Jak je test strukturovaný

GMAT se v průběhu let několikrát měnil a existuje i zkrácená varianta testu nazvaná Focus Edition, přesná struktura a rozsah sekcí se navíc mezi verzemi a v čase liší. Obecně ale test dlouhodobě prověřuje tři oblasti schopností:

• Kvantitativní uvažování – práce s čísly, matematická logika, interpretace dat
• Verbální uvažování – porozumění textu, gramatika, logická argumentace
• Analýza dat a datové úsudky – čtení grafů, tabulek a kombinovaných zdrojů informací

Vzhledem k tomu, že se přesná podoba testu v čase upravuje, doporučujeme před přípravou ověřit aktuální strukturu přímo na stránkách organizace, která test vydává, ne se spoléhat na starší popisy z internetu.

Jak se na GMAT připravit

Příprava na GMAT obvykle trvá řádově týdny až několik měsíců, podle toho, jak daleko je vaše výchozí úroveň od cílového skóre a kolik času týdně jí můžete věnovat. Většina uchazečů kombinuje samostudium z přípravných materiálů, řešení vzorových testů a případně přípravný kurz nebo individuální doučování zaměřené na slabší oblasti.

• Vyzkoušet si diagnostický test a zjistit výchozí úroveň
• Naplánovat si pravidelnou přípravu s dostatečným předstihem před termínem
• Věnovat čas typům úloh, které dělají největší potíže, ne jen opakování snadných částí
• Absolvovat alespoň jeden zkušební test v podmínkách blízkých ostrému testování

Kdo si chce ověřit i obecnou znalost odborné angličtiny potřebné pro studium v zahraničí, může se podívat na článek o business angličtině.

Termíny a jak se na test přihlásit

Test se skládá v akreditovaných testovacích centrech nebo online, podle aktuální nabídky organizace, která GMAT provozuje. Termíny bývají k dispozici opakovaně během roku a uchazeč si obvykle může vybrat datum podle svých možností s dostatečným předstihem před uzávěrkou přihlášek na vybranou školu.

Přesné lhůty pro přihlášení k testu i pro odeslání výsledků škole se mohou lišit a v čase se upravují, proto je vždy potřeba ověřit aktuální podmínky přímo u organizace, která test administruje, a u přijímacího oddělení dané školy. Doporučujeme počítat s rezervou několik týdnů až měsíců před termínem podání přihlášky na program.

Praktická komplikace se týká i toho, kolik škol si vybere jako adresáty výsledku – většina systémů umožňuje odeslat skóre omezenému počtu institucí bez příplatku a za další už se platí zvlášť. Pokud tedy zvažujete víc škol najednou, má smysl si předem promyslet, kterým z nich výsledek skutečně pošlete, ne rozesílat skóre nazdařbůh všem, o kterých jste jen slyšeli.

Alternativy k GMAT: GRE a vlastní testy škol

Řada zahraničních škol dnes akceptuje jako alternativu k GMAT i test GRE (Graduate Record Examination), který byl původně určen pro širší spektrum magisterských a doktorských programů, ne jen pro obchodní školy. Struktura GRE se od GMAT liší, ale obě testují podobné obecné schopnosti – verbální a kvantitativní uvažování.

Některé instituce navíc používají vlastní přijímací test nebo se spoléhají čistě na pohovor a dosavadní profesní zkušenost uchazeče, zejména u executive programů určených zkušenějším manažerům. Než se rozhodnete pro přípravu na konkrétní test, ověřte si u vybrané školy, jaké možnosti u přijímacího řízení nabízí a jestli GMAT skutečně potřebujete.

Co dělat, když se na GMAT nechystáte, nebo se nepovede

Pokud vás GMAT odrazuje nebo víte, že vámi zvažovaná škola ho nevyžaduje, není důvod ho skládat jen pro jistotu – řada kvalitních programů, včetně mnoha v Česku, se bez něj obejde a klade důraz na jiná kritéria přijímacího řízení. Přehled o tom, co MBA studium obecně obnáší, najdete v článku co je MBA.

Má smysl si taky předem promyslet, jak velkou roli test hraje ve vašem konkrétním rozhodování. Pro uchazeče o prestižní zahraniční program s vysokou konkurencí může slušné skóre skutečně znamenat rozdíl, u méně selektivních nebo domácích programů naopak přijímací komise často váhu klade jinam – na motivaci, praxi a to, jak uchazeč zapadá do konkrétního ročníku.

Pokud test skládáte a výsledek nevyjde podle očekávání, obvykle ho lze po určité době opakovat – kolikrát a za jakých podmínek, opět určuje organizace, která test provozuje. Nízké skóre navíc nemusí znamenat konec zájmu o školu, protože přijímací komise hodnotí uchazeče v celkovém kontextu, včetně praxe a motivace. Pokud zvažujete i jiné formy dalšího vzdělávání bez vstupního testu, podívejte se na přehled online kurzů nebo rekvalifikačních kurzů.

Štítek: Postupy a přijímačky