Má smysl se institucionálně vzdělávat v podnikání?
Škol s přídomkem „podnikatelská“, stejně jako různých výukových kurzů nabízejících svým frekventantům, že jim dají do vínku jakousi základní podnikatelskou abecedu, existuje na trhu bezpočet. Jsou ale skutečně líhněmi budoucích podnikatelů? Dá se podnikání skutečně naučit?
Odpověď na poslední otázku je jednoduchá – nedá. Žádná, ani sebelepší škola, sama o sobě z nikoho podnikatele neudělá. Může ale vstup do světa podnikání výrazně usnadnit, aby člověk nemusel pracně zjišťovat naprosto základní – a zásadní – informace. A může i pomoct otevřít nové příležitosti. Ekonomické a manažerské vzdělání dodává podnikateli mimo jiné také širší přehled a umožňuje tak další rozvoj podnikatelských dovedností.
Selfmademani
Ti, kdo podnikají, většinou nešli nejdříve vystudovat podnikání, aby pak založili firmu. Něčím se vyučili nebo něco vystudovali (někteří třeba právě kvůli rozjíždějícímu se podnikání ani nedostudovali) a jednoduše se snažili najít způsob, jak dělat, co je baví a ještě na tom vydělat. A někteří prostě jen hledali způsob, jak se uživit tím jediným, co umí, místo aby skončili po propuštění na podpoře.
Nedostudovaní a přitom úspěšní podnikatelé
Mezi příběhy podnikatelů najdeme i řadu historek o selfmademanech – pilných, talentovaných a úspěšných lidech, kteří se vypracovali až na vrchol, přitom z pohledu formálního vzdělání jde o nedouky. Jako třeba Steven Wozniak a Steven Jobs, zakladatelé světově proslulé firmy Apple. Jejich zelené jablko se stalo v počítačovém světě podobně výrazným poznávacím znamením, jako třeba klasické logo Windows, na svém kontě mají několik prvenství – představili první grafický operační systém, začali prodávat první počítač s myší, nabídli techniku pro „obyčejné“ lidi, ne jen pro nadšence. Už na střední, kde společně studovali, je elektronika zajímala víc než cokoli jiného – tedy i než celé studium. Proto ho také oba předčasně ukončili a vrhli se do praxe tehdejšího světa výpočetní techniky. Wozniak si vedle své práce pro Hewlett-Packard hrál v garáži s počítačovým designem. Roku 1976 se mu podařilo vyrobit něco, co vypadalo jako Apple I. Hewlett-Packard jeho vynález nezajímal. Wozniakův kamarád Jobs projevil větší předvídavost a snažil se přemluvit Wozniaka, aby zkusili rozjet vlastní počítačovou firmu. Wozniak se nechal přesvědčit a tak 1. dubna 1976 vznikla firma Apple, která dnes patří k leaderům trhu.
Podobným „nedostudovaným nedoukem“ je i další ikona počítačového byznysu – zakladatel a hlavní systémový architekt Microsoftu Bill Gates. Už na střední škole přišel do styku s počítačem, který byl v té době ještě spíš výjimkou a seznámil se s programovacími jazyky. Svůj první program – program pro tvorbu rozvrhů ve škole, prodal ve svých 17 letech, ve stejném roce založil svou první firmu Traf-O-Data, která měla navrhovat a vytvářet systémy pro automatické počítání aut při analýze dopravního provozu.. Střední ještě dodělal, po ní pokračoval ve vysokoškolských studiích na Harvardu, zároveň ale stihl založit Microsoft a ve třetím ročníku školu opustil a vrhl se naplno do svého podnikání. Dnes patří k nejbohatším lidem na světě.
Žádné vzdělání není na škodu
Tyto příběhy ilustrují, že možnost uspět v podnikání není přímo závislá na úrovni dosaženého vzdělání či míře ekonomických znalostí, jde ale spíše o výjimky z pravidla. Znalosti rozhodně nejsou v podnikání na škodu. Navíc, dosažením jakékoli formální vzdělanostní mety – ať už je to výuční list, maturita nebo jakýkoli vysokoškolský titul – by pro nikoho vzdělávání končit nemělo. Přinejmenším vzdělávání v oboru, kterému se člověk věnuje. Svět se neustále mění a co platilo včera, už dnes neplatí. Člověk se tak musí vzdělávat celý život a na škodu určitě není ani snaha zlepšit své podnikatelské předpoklady a dovednosti.
Podnikatelem ze školy
Dávají ale školy, které by bylo možné vzhledem k jejich ekonomickému či manažerskému zaměření považovat za možnou líheň budoucích podnikatelů, svým adeptům do vínku to, co pro rozjezd vlastního podnikání skutečně potřebují?
Hodně záleží na konkrétní škole, obecně o českém systému vždělávání slýcháme stesky, které jsou slyšet i z jiných studijních zaměření – výuka je příliš orientovaná na teorii, chybí sepětí s praxí. Někteří si stěžují také na to, že ve chvíli, kdy se pustili do podnikání, zjistili, že to, co se o podnikání a zakládání živnosti naučili na škole, bylo už dávno pasé. To je problém především středních škol, které mají v podtitulu přízvisko „podnikatelská“.
Podnikání jako samostatnému studijnímu oboru se lze věnovat i na některých vysokých školách, ani tady ale není jejich přímý přínos pro samostatnou podnikatelskou dráhu adepta zcela jednoznačný. Studium na podnikatelských fakultách je většinou svým profilem ušito spíše na míru budoucím manažerům fungujícím v rámci velkých korporací, nikoli samostatným podnikatelům a už vůbec ne těm, kteří rozjíždí malinkou firmičku.
Patří podnikatelé zpátky do lavic?
Pro ty, kdo už školním lavicím odrostli, existují také rekvalifikační kurzy, jejichž cílem je vybavit své účastníky základními znalostmi a dovednostmi potřebnými pro podnikání. Absolventi tu dostanou základy managementu, marketingu či účetnictví, dozví se něco o legislativě, která se s podnikáním pojí, a pod vedením lektorů si zkusí vytvořit svůj podnikatelský plán.
Po absolvování takového kurzu budou avšak s překvapením narážet na tvrdou realitu světa podnikání, a mnohé se budou dozvídat a učit až za pochodu. Pomocníkem jim mohou být specializované portály pro podnikatele, kde najdou potřebné informace – jako je např. portál iPodnikatel.cz.
Doplnit si znalosti a získat přehled však může být užitečné i pro ty, co už – třeba i úspěšně – podnikají, nejen pro začínající podnikatele. Pro ně existují e-learningové kurzy zaměřené na konkrétní dovednosti.
Ti, kdo chtějí vylepšit své manažerské schopnosti a navíc získat prestižní titul, mohou zkusit vysokoškolský studijní program MBA (Master of Business Administration), zaměřený na získání znalostí v oboru managementu. Protože ale jde o postgraduální studium, uchazeč o musí už mít vysokou školu vystudovanou – alespoň na úrovni bakalářského titulu. Navíc je to poměrně nákladná záležitost. V současné době je možno v Česku studovat MBA zhruba na dvou desítkách jak soukromých vysokých škol, tak i na školách státních. MBA programy ale nejsou státem nijak dotovány – a to ani ty nabízené státními školami. Výše poplatků se různí, každá škola si je určuje sama, obvykle se ale pohybuje mezi 150 000 až 200 000 Kč za akademický rok.
Zdroj: www.ipodnikatel.cz
http://www.ipodnikatel.cz/O-podnikani-obecne/vzdelavani-v-podnikani-aneb-da-se-podnikani-naucit.html
