Jen na území hlavního města je registrováno přes šedesát vysokých škol a univerzit. Vysokoškolské vzdělání se tak stává standardem. Dostupnost vyšších stupňů vzdělání je největší snad za celou historii českých dějin. S počtem vysokých škol ovšem nutně klesá výjimečnost titulů v těchto institucích dosažených. Stále velmi zajímavým je ale pro personalisty uchazeč, který je držitelem titulu MBA. Master of Business Administration je vysokoškolský postgraduální studijní program, zaměřený na získání obsáhlých znalostí v oboru managementu.
Titul MBA uděluje jen velmi malá skupina škol z celého světa. V drtivé většině případů to tedy pro studenty znamená výklad, učební materiály, zkoušky a vlastně celé studium v angličtině. Titul pro nejlepší Takto získaný titul je ve světě považován za vizitku špičkových manažerů. I studenti jsou proto převážně úspěšní manažeři s praxí, kteří hledají víc, než jim dala jejich vysoká škola, a víc než jim dala jejich dosavadní praxe.
Analýza provedená nedávno vládní agenturou CzechInvest prokázala, že lidé v Česku o titul MBA usilují především z profesních důvodů. Tedy kvůli zvýšení kvalifikace, zlepšení vyhlídek na profesní růst a s tím i na citelné zvýšení příjmu. Jejich motivací je stát se součástí vysoce úspěšné skupiny lidí, dostat se na špici.
Mezi důležitými momenty, které úspěšné lidi z vedení velkých společností přivedly k náročnému studiu, jsou ovšem i takové pohnutky jako zvýšení sebevědomí nebo impulz ke změně kariéry. Studium MBA, alespoň jak to slibují dotčené vysoké školy, vede k ucelenému strategickému pohledu na řízení firmy. Je určené hlavně lidem v nejvyšších patrech řízení. Průzkumy potvrdily navíc obecné pravidlo, že zdárně ukončené studium je velkým přínosem hlavně pro firmu, která takovéhoto manažera zaměstnává.
Studenti pracují v týmech, řeší případové studie, přicházejí s vlastními návrhy, jsou nuceni reagovat na připomínky druhých, analyzují, rozhodují, hodnotí jiné i sebe. Jejich role se neustále mění, vytvářejí vlastní spojky i konkurenci, kopírují v řešení reálné podnikatelské chování, jsou vystaveni tlaku okolí a zájmům ambiciózních jednotlivců vlastní skupiny. Jiný pohled na věc Výzkumná studie americké univerzity ukázala, že běžné vzdělávání vedoucích pracovníků se věnuje spíše rozvíjení takzvaně tvrdých dovedností řízení. Tedy zejména zvyšování produktivity podniku. MBA má více reagovat na potřeby trhu a vyšší obraty propojit s novými přístupy.
Jistou výjimečnost škol umožňujících získat titul MBA naznačuje i cena školného. Zpravidla nebývá nižší než osmdesát tisíc korun a cena běžná se pohybuje od 140 do 170 tisíc korun. To jsou ceny jednoho roku studia, ovšem uváděné bez daně z přidané hodnoty. To proto, že velmi často hradí vzdělání svému zaměstnanci právě firma, pro kterou pracuje. Dalším zatraktivněním životopisu je pro personalisty uvedení názvu školy, jejíž absolvování bylo doplněné studiem nebo stáží na zahraniční univerzitě. Velmi ceněné jsou takové zahraniční zkušenosti především u uchazečů o ekonomické a řídící pozice.
Většina vysokých škol je v kontaktu se spřátelenými zahraničními institucemi. A právě tam vysílá své svěřence. Na absolventech těchto škol je pak pro zaměstnavatele zajímavá nejen vynikající úroveň znalosti jazyka, ale i větší přehled o přístupu k řízení podniků a firem v jiných zemích. Absolventi se navíc nebojí využít i četné kontakty, které při pobytu v zahraničí získali.
Zdroj: Sedmička, 13. 1. 2011
