MBA vs. Ing. a Mgr.: jaký je rozdíl a co má větší váhu

Ing., Mgr. a MBA se často zapisují stejným způsobem, za jméno, ale právně jde o naprosto odlišné kategorie. Ing. a Mgr. jsou akademické tituly udělované po magisterském studiu podle zákona o vysokých školách. MBA je profesní titul, který u nás zákon o vysokých školách nijak neupravuje. V článku vysvětlujeme, co z toho plyne pro plat, kariéru, výběr dalšího vzdělávání a kombinování titulů za jménem.

V čem je hlavní rozdíl mezi MBA a Ing., Mgr.

Ing. a Mgr. jsou akademické tituly, které upravuje zákon o vysokých školách. Udělují se po úspěšném dokončení magisterského studijního programu na vysoké škole a zapisují se před jméno (u Ing.) nebo se řídí pravidly konkrétního oboru. MBA (Master of Business Administration) je naproti tomu profesní titul – nejde o akademický titul ve smyslu zákona, zákon o vysokých školách ho neupravuje a nezapisuje se do občanského průkazu. Píše se za jménem. Základní vysvětlení, co MBA jako studium obnáší, najdete v článku co je MBA a pro koho se hodí.

Praktický důsledek je, že zatímco udělení Ing. nebo Mgr. je vázané na jednotný systém akreditací vysokoškolského studia, u MBA se kvalita a obsah programu liší škola od školy mnohem výrazněji. Přehled všech akademických titulů udělovaných v Česku najdete v článku akademické tituly v Česku.

Tento rozdíl má i praktický důsledek pro to, jak se oba typy titulů dají porovnávat mezi školami. U akademických titulů garantuje jednotný systém akreditací určitou srovnatelnou úroveň bez ohledu na to, kterou vysokou školu absolvent zvolil. U MBA taková jednotná záruka neexistuje, a proto se obsah, náročnost i rozsah programu mohou mezi jednotlivými školami výrazně lišit – což je další důvod, proč se u MBA vždy vyplatí zajímat se o konkrétní sylabus, ne jen o název titulu.

Srovnání v tabulce

Zjednodušené srovnání obou kategorií z hlediska právního rámce, doby studia a typického uplatnění shrnuje následující tabulka.

Kdy má smysl zaměřit se na akademický titul

Pokud pracujete nebo se chystáte pracovat ve veřejné sféře – tedy ve státní správě, samosprávě nebo ve školství – dosažené vzdělání podle zákona (tedy i akademický titul Ing. nebo Mgr.) se typicky promítá do platových tabulek a kvalifikačních požadavků na pozici. MBA samo o sobě v těchto tabulkách obvykle nefiguruje, protože nejde o stupeň vzdělání ve smyslu zákona. Přesné zařazení a vliv konkrétního titulu na platovou třídu je ale potřeba ověřit u personálního oddělení daného úřadu nebo organizace, protože pravidla se liší podle typu pozice a resortu.

Akademická cesta se hodí i lidem, kteří chtějí mít vzdělání formálně doložené podle jednotného systému, například kvůli budoucímu kariérnímu postupu v organizaci, kde se kvalifikační stupně sledují přesně podle zákona. To platí typicky ve školství, ve zdravotnictví nebo ve státní správě, kde jsou platové tabulky a kvalifikační požadavky pevně navázané na dosažené vzdělání.

Kdy má smysl zaměřit se na MBA

MBA dává smysl především tam, kde chcete doplnit už dokončené vzdělání o praktické manažerské znalosti a síť kontaktů, ne o formální kvalifikační stupeň. V soukromé sféře řada zaměstnavatelů MBA hodnotí jako signál, že člověk zvládá vedení lidí, finance nebo strategii v praxi, i bez ohledu na to, jaký akademický titul má za sebou. Pokud vás zajímá blízký profesní titul se specializací na veřejnou správu, podívejte se na titul MPA nebo, pokud srovnáváte MBA s podobným magisterským titulem zaměřeným úžeji, na článek MBA, nebo MSc.

MBA má smysl i pro lidi, kteří už mají za sebou akademický titul, ale cítí, že jim chybí širší přehled o řízení firmy jako celku – tedy propojení financí, marketingu, provozu a vedení lidí do jednoho fungujícího celku. Přesně tahle syntéza bývá hlavním přínosem MBA oproti úzce oborovému vzdělání, které dává Ing. nebo Mgr. v konkrétní specializaci.

Nejčastější omyly kolem kombinace titulů

Nejčastější omyl je považovat MBA za náhradu magisterského studia nebo za titul „vyšší“ než Ing. a Mgr. – jde o odlišné kategorie, které se nedají takto řadit do jednoho žebříčku. Druhý omyl je předpokládat, že MBA automaticky přinese změnu platové třídy ve veřejné sféře; to většinou neplatí, protože rozhoduje dosažené vzdělání podle zákona, ne profesní titul.

Třetí omyl se týká zápisu: MBA se píše za jméno, za ostatní tituly, a nejde ho zaměnit s akademickým titulem stejného typu, i když ho tak některé programy v marketingu prezentují. Přesné dopady na konkrétní pozici nebo obor je vždy dobré ověřit u zaměstnavatele nebo personálního oddělení, protože pravidla se liší firma od firmy i úřad od úřadu.

Kombinace titulů v praxi

• Ing. MBA – běžná kombinace u lidí s technickým nebo ekonomickým vzděláním.
• Mgr. MBA – typické u lidí s humanitním nebo společenskovědním základem, kteří si doplňují manažerské znalosti.
• Ing. Ph.D., MBA – MBA se v takové kombinaci uvádí jako poslední.

Jak se rozhodnout, co dál studovat

Pokud zvažujete, jestli je pro váš další kariérní posun vhodnější doplnit si MBA, nebo se vydat jinou cestou dalšího vzdělávání, podívejte se na přehled možností v článku postgraduální studium. Než se rozhodnete pro konkrétní program, projděte si i kritéria výběru v článku jak vybrat MBA program a orientační rozsah investice v přehledu kolik stojí MBA. Zvažte i to, kde MBA studovat – nabídku v hlavním městě shrnuje článek studium MBA v Praze nebo srovnání veřejné a soukromé cesty v textu MBA na veřejné vysoké škole, nebo na soukromé.

Rozhodnutí mezi doplněním dalšího akademického titulu a studiem MBA by nakonec mělo vycházet z toho, kam se chcete kariérně posunout. Pokud vám jde o hlubší odbornost v konkrétním oboru, dává smysl zvážit navazující akademické studium. Pokud vám jde o schopnost vést firmu nebo tým jako celek, MBA obvykle poskytuje relevantnější a praktičtější přípravu.

Štítek: Srovnání