Když se v devadesátých letech začínaly otevírat soukromé vysoké školy, objevily se i nové vysokoškolské tituly. Dnes se zdá, že jich existuje přehršle. Ale je tomu skutečně tak? Co tedy znamenají a obnášejí dnešní vysokoškolské tituly?
V českém školství je lze v podstatě rozlišit na dva typy. Ty, které se píší před jménem a jejichž písmena jsou počátečními písmeny latinských názvů, patří k tradičním titulům vysokoškolského studia. Klasickým příkladem je titul MUDr. udělený po šestiletém studiu VŠ lékařského směru a odvozený od latinských slov medicinae universae doctor.
Podobně lze odvodit titul RNDr. čili doktor přírodních věd od latinského rerum naturalium doctor. Nebo titul JUDr., doktor práv, od latinského jurius utriusque doctor, který se udílí magistrům studia VŠ právnického směru po vykonání státní rigorózní zkoušky.
Vedle stabilních akademických titulů se ovšem stále častěji objevují právě ony zmiňované nové tituly, které do českého školství pronikají z anglosaského světa. Konkrétně jde převážně o manažerské tituly složené z počátečních písmen anglických názvů. Píší se za jménem, velkými písmeny a bez teček. Pro bakalářské programy je nejčastěji používaný titul BA, BSBA nebo BBA – Bachelor of Business Administration.
Pro navazující magisterské programy se uděluje titul MBA – Master of BusinessAdministration. Titul DBA (Doctor of Business Adminstration) je doktorský a náleží pedagogům a vědcům na VŠ, kteří absolvují další studium po MBA.
Nové tituly, nové trendy >
Nebývalé rozšíření nových vysokoškolských titulů souvisí především se změnami v systému a struktuře vysokoškolského studia, což započal už takzvaný boloňský proces.
Součástí tohoto trendu je i spolupráce se zahraničními univerzitami a mezinárodní provázanost vysokých škol. Studenti tak totiž mohou ve studiu plynule navazovat i v zahraničí, mají možnost získat co nejvyšší dosažitelnou kvalifikaci, popřípadě snadněji najdou uplatnění v cizině. Nehledě na fakt, že čím vyšší vzdělání, tím vyšší finanční ohodnocení.
Tato tendence ke „světovosti“ se v českém školství pochopitelně odrazila i v oblasti ekonomických studií. Řada soukromých vysokých škol nabízí ve spolupráci s americkými nebo evropskými univerzitami manažerské vzdělání zakončené mezinárodně uznávanými tituly. Bohužel tyto tituly ale nejsou u nás zatím právně uznány, ačkoliv paradoxně všude ve světě je tomu naopak.
Úroveň MBA závisí na kvalitě školy >
Nicméně je třeba zdůraznit, že samotný titul MBA ještě nezaručuje skutečnou kvalitu. Především záleží na úrovni školy, kde se studuje, a tato úroveň se zase odvíjí od zahraniční univerzity, která českou školu zastřešuje a vydává příslušné certifikáty. V Praze patří mezi nejprestižnější The Open University Business School. Vznikla před dvaceti lety jako reprezentant britské renomované Open University a její vzdělávací manažerské programy navazují na tradici prakticky orientovaného managementu. Výhodou této školy je i „liberálnější“ režim.
Nestuduje se prezenčně o víkendech (studenti se setkávají ve skupině jednou měsíčně), ale každý student má k dispozici svého osobního tutora. Přednášky se dostávají ve formě unikátních učebních materiálů. Nezanedbatelnou výhodou pro někoho může být i fakt, že škola vlastní licenci na to, aby se první rok mohlo studovat v češtině. Tříleté studium se tu může přerušit a protáhnout až na sedm let. Cena za studium je poměrně vysoká – přibližně 500 tisíc, odpovídá však kvalitě a komfortu studia.
Studovat v češtině nebo v angličtině >
Při rozhodování záleží samozřejmě i na dalších přednostech a studijních podmínkách té které školy.
Například LIGS (London International Graduate School) nabízí kromě distančních praktických manažerských programů Executive BBA, MBA, MSc, LLM také Interaktive Online MBA s více než dvaceti specializacemi v českém jazyce.
Pro uchazeče o studium BSBA a MBA v angličtině je v Praze třeba už zavedená a relativně levnější Vysoká škola finanční a správní. Na jaře se také rozběhne studium MBA s dvanácti moduly v angličtině na Institutu pro průmyslový a finanční management.
Poněkud zvláštnější postavení mezi soukromými vysokými školami má University of New York in Prague. UNYP se orientuje na obchod, média, komunikace, mezinárodní vztahy, psychologii a literaturu.
Spolupracuje s americkými univerzitami a nabízí studium v angličtině na bakalářském, magisterském a doktorském stupni, Studenti tu získávají český (Bc., Mgr. PhD.) nebo americký titul (BA, BSc, MA), případně oba, v závislosti na délce a zaměření studia, přičemž titul MA u nás lze nostrifikovat. UNYP dále nabízí i studium MBA, na kterém se podílí Univerzita Kurt Bosch ve Švýcarsku. MBA zde zahrnuje osm programů a jeho devízou je, že jako jediný v Evropě obsahuje i program „Sustainable Enterprise“ čili Udržitelný rozvoj, jehož zaměření úzce souvisí se současným ekologickým trendem minimalizovat ztráty a odpady a maximálně zefektivňovat využití zdrojů.
V současné době MBA studuje 154 studentů. Doba studia trvá devatenáct měsíců, školné činí 325 tisíc, což při kvalitě pedagogického týmu není nikterak nadsazená částka.
Ojedinělý titul MPA >
Soukromá vysoká škola CEVRO Institut začala jako první u nás nabízet typ vzdělání MPA (Master of Public Administration). V podstatě jde o variantu MBA, která je ovšem přizpůsobená podmínkám a potřebám veřejného sektoru. Z tohoto důvodu je MPA určeno zejména vedoucím úředníkům a manažerům na vedoucích pozicích veřejné správy a NGOs v České republice. Studuje se čtyři semestry v kombinované formě. Jelikož je veřejná správa záležitostí veskrze národní, certifikát je vydáván přímo vysokou školou a jednotlivé moduly vzdělávacího programu jsou akreditovány u MV ČR. Vzhledem k šíři veřejného sektoru poskytuje CEVRO Institut vedle obecně orientovaného programu MPA také specializované odvětvové varianty: „MPA – Bezpečnostní a krizový management“ a „MPA – Management veřejné dopravy“.
Doktorské studium a titul PhD. >
Kromě nových manažerských titulů se také stále častěji objevuje akademický titul Ph. D. Je určeny pro absolventy magisterského studia, kteří pokračují v tříletém doktorském studiu zakončeném disertační prací a její obhajobou. Toto studium by především mělo umožnit vědeckou přípravu v daném oboru, to znamená, že neprobíhá jen na ekonomicky zaměřených školách. Umožňuje ho například Metropolitní univerzita Praha, která se orientuje na mezinárodní teritoriální vztahy, právo a mezinárodní ekonomické vztahy. Možnost tohoto studia je třeba i na České zemědělské univerzitě v Praze.
Absolventům doktorského studia, to znamená doktorandům, se uděluje akademický titul „doktor“, který se ve zkratce Ph. D. uvádí za jménem. V souladu s už zmiňovaným boloňským procesem jde o mezinárodně uznávaný titul, který i u nás představuje právoplatnou vědeckou hodnost doktora.
Závěrem >
Ač to možná působí trochu složitě, dá se konstatovat, že dnešní tituly odrážejí dynamický proces, který se ve školství odehrává na mezinárodní úrovni, zatímco česká legislativa občas pokulhává. Na jedné straně nesmyslně váhá s přijetím některých mezinárodně uznávaných titulů, na druhé straně by měla víc dohlížet na to, aby méně kvalitní školy vystavené tituly neznehodnocovaly.
Zvlášť v případě titulu MBA by bylo přinejmenším vhodné připsat, odkud pochází. V praxi se to však děje. Konec konců je to jednoduchý způsob, jak si prestižní školy mohou ochránit svou pověst.
Zdroj: E15, 25. 2. 2011, rubrika: Speciál – vzdělávání, kariéra, autor: Ivana Peroutková
